Státní závěrečné zkoušky z Teologie (Bc)

Průběh a okruhy pro státní závěrečné zkoušky z bakalářské Teologie pro akademický rok 2025/2026.

Průběh státní závěrečné zkoušky

1. Náhodný výběr dvou tematických okruhů: losuje student či některý z členů komise, dle rozhodnutí předsedy; losuje se z pevně stanoveného páru dvou okruhů. Jeden okruh představují otázky ze systematické teologie (sada A), druhý z církevních dějin, biblistiky a liturgiky (sada B).
2. Příprava: 20 minut (student nemá k dispozici žádné materiály)
3. Samotná zkouška (celkem 20 minut): Každému tematickému okruhu je určeno 10 minut, nicméně komise může věnovat některému z okruhů více či méně času, dle potřeby a posouzení předsedy komise.

Jde o SZZ z teologie, tzn., že student prokazuje obecnou a základní orientaci v rámci celé teologie na úrovni bakalářského studia a zároveň užší orientaci v rámci zkouškových okruhů. Otázky komise se proto mohou týkat přímo náhodně vybraného okruhu, ale mohou být i širší a mohou mířit k bližšímu objasnění toho, co student říká, a to v rámci všech oblastí teologie, které byly předmětem jeho studia.

Tematické okruhy

Sada A: Systematická teologie

1. Fundamentální teologie – vznik a vývoj disciplíny, teologie jako věda (její role, předmět, obsah), základní pojmy (kérygma, Zjevení, vykoupení), rozlišení historického a systematického aspektu fundamentální teologie, klíčové rozdíly mezi apologetikou, fundamentální teologií a dogmatickou teologií; nárok křesťanství (nárok rozumu, pravdivostní nárok, nárok proti odporu).
2. Zjevení – pojem zjevení/Zjevení a jeho historie; křesťanské modely zjevení (zejm. Avery Dulles); pojetí Zjevení v Dei verbum.
3. Metoda v dogmatické teologii 1 – Dogmatická teologie jako věda, role, obsah, rozum jako předpoklad víry, fides quae a fides qua; základní epochy v dějinách teologie, metoda po 2. vatikánském koncilu (Optatam totius 16).
4. Metoda v dogmatické teologii 2 – Prameny teologie (podle Dei Verbum): Tradice apoštolská a tradice [pl.], Písmo sv., magisterium – vztah mezi nimi; „tři koše“ magisteria; auditus fidei, intellectus fidei; analogie víry, hierarchie pravd víry, analogie jsoucna.
5. Tři základní kameny trinitární teologie – 1) Jahve je Bůh Otec, nebo Trojice? Pospíšilovo schéma č. 1; 2) praktický význam obrazu Boha; 3) vztah imanentní a ekonomické Trojice
6. Tajemství Trojjediného v Písmu – obraz Boha ve SZ: etapy vývoje SZ monoteismu, základní Boží charakteristiky; trojiční nauka v NZ (jak se zjevuje Trojice v NZ?, hlavní trinitární texty, božství Syna a Duch svatý).
7. Tajemství Trojice v patristické epoše – vývoj trojičního dogmatu do roku 382 (2 ekumenické koncily a jejich závěry), trojiční hereze (monarchianismus a jeho příklady, subordinacianismus a jeho příklady); Augustinovy trojiční teorie.
8. Tajemství Krista v Písmu – SZ východiska christologie; novozákonní christologie (hlavní christologické tituly, Ježíš Kristus v evangeliích a pavlovských listech, mesiášské tajemství, mysteria carnis Christi).
9. Patristická christologie – 4 starověké koncily a jejich formulace (pojmy: homoúsia, přirozenost, hypostatická unie); hereze (ariánství, apollinarismus, monofyzitismus, nestoriánství).
10. Soteriologie – vztah mezi christologií a soteriologií; objektivní a subjektivní aspekt spásy; vykoupení a spása; koncentrace spásonosného významu Ježíšova života ve velikonočním tajemství; Kristův kříž jako oběť a jako smíření.
11. Teologická antropologie – křesťanský obraz člověka; biblická antropologie; problematika antropologického dualismu; hřích a dobré skutky, svoboda a milost; antropologický obrat v teologii.
12. Teologická reflexe křesťanské víry – možnosti a hranice rozumového poznání Boha: Augustin, Anselm z Canterbury, Tomáš Akvinský, nominalisté, novoscholastika; moderní kritika křesťanského náboženství; teologická epistemologie a epistemologie v teorii vědy.
13. Eklesiologie – církev jako Boží lid, jako tajemství a jako dějinný subjekt, jako svátost Krista; inkulturace; církev partikulární a univerzální; Boží království a církev; synodalita.
14. Teologie stvoření – biblické pojmy a základní linie; srovnání se stvořitelskými mýty; pavlovské „nové stvoření“; creatio ex nihilo, creatio continua; vztah stvoření a evoluce, koncept stvoření v přírodovědeckém obraze světa.
15. Univerzální eschatologie – teologie dějin, dějiny spásy, otázka završení; pojmy: apokalypsa, parusie, utopie; očekávání a aktivita ve světě; vztah křesťanství a světa; všeobecný (poslední) soud, obecná vs. individuální eschatologie.
16. Individuální eschatologie – eschatologický význam biblických pojmů „Boží království“ a „vzkříšení“; eschatologické obrazy: soud, smrt, nebe, peklo, očistec, mezistav; problém dualismu.

Sada B: Ostatní teologické disciplíny (církevní dějiny, biblistika, liturgika)

1. Pentateuch – používaná terminologie (vč. Tetrateuchu a Hexateuchu), místo ve SZ, srovnání mezi židovským a křesťanským kánonem; struktura a obsah jednotlivých knih; hlavní právní sbírky; hlavní teorie kompozice Pentateuchu (de Wette, Wellhausen, aktuální stav diskuze).
2. Dějepisné knihy Starého zákona – role dějin v Božím zjevení; hlavní dějepravné celky ve SZ (deuteronomistické dějepravné dílo a tzv. Kronikář); dějepisné knihy v židovském a křesťanském kánonu; struktura a obsah jednotlivých knih a jejich teologické důrazy.
3. Prorocké knihy Starého zákona – postava proroka a fenomén proroctví na starověkém Předním východě; dělení prorockých knih dle dějinných epoch; prorocké knihy v kánonu a jako žánr; jednotlivé prorocké knihy, jejich struktura, obsah a dějinný kontext.
4. Mudroslovné a poetické knihy Starého zákona – povaha mudrosloví a mudroslovných knih ve SZ; další starověcí předovýchodní zástupci mudroslovné a poetické literatury; hlavní témata mudroslovné literatury; jednotlivé knihy, jejich struktura a obsah, případně dobový kontext.
5. Evangelia – synoptická otázka (s důrazem na teorii dvou pramenů); literární a teologické charakteristiky jednotlivých evangelií; základní údaje o tom, kde (místo), kdy (doba), kým (autor) a pro koho (adresáti) byla napsána; apokryfní evangelia.
6. Novozákonní listy – skupiny novozákonních listů; otázka autorství, problematika pseudepigrafie; u jednotlivých listů: (a) členění a obsah; (b) základní teologická témata; (c) doba, místo napsání a adresáti listů.
7. Církev v prvních třech staletích – zakládání prvních křesťanských obcí, vztah církve a římského státu, pronásledování; patristika: apoštolští otcové, apologeti, církevní otcové do konstantinovského obratu.
8. Církev po konstantinovském obratu do 6. století – konstantinovský obrat, dogmatické zápasy a všeobecné koncily na Východě, západní teologie – Ambrož, Augustin, Jeroným, Řehoř I. Veliký, počátky mnišství, rozpad římské říše a počátky krize mezi Západem a Východem – vysvětlení budoucího odlišného vývoje.
9. Středověká církev v 7.–10. století na Západě – církev a „nové“ národy – Germáni, Slované a další; iroskotská a anglosaská misie; svazek papežství a francké říše; říše Karla Velikého a její rozpad; otonská říšská a církevní politika; krize papežství v desátém století; počátky křesťanství na území dnešních Čech a Moravy (pronikání křesťanství, misie Cyrila a Metoděje, první domácí světci, ustanovení a konsolidace církevních struktur, přínos křesťanství pro obyvatelstvo); cesty k velkému schizmatu mezi západní a východní církví.
10. Církev ve vrcholném středověku od 11. do konce 15. století – kořeny reforem v clunyjském hnutí, gregoriánská reforma a spor o investituru, východní schisma 1054, nové formy mnišství, reforma kléru, křížové výpravy; hnutí chudoby, hereze, inkvizice, velké žebravé řády, teologická věda a univerzity; papežství od Inocence II. do Bonifáce VIII; papežské generální koncily středověku a jejich nauky – od 1. lateránského koncilu ke koncilu ve Vienne; avignonský exil a velké západní schisma, konciliarismus, renesanční papežství, výhledy k rozpadu západní jednoty; odraz událostí v českém prostředí.
11. Církev od časů reformace do konce 18. století – předpoklady reformace, humanismus, Luther, reformace v Německu, Zwingli a novokřtěnci, Kalvín a reformace v Ženevě, Jindřich VIII. a anglický církevní rozkol; církevní snahy o reformu před tridentským koncilem, tridentský koncil a jeho důsledky, „obnova“ uvnitř katolické církve – papežství, episkopát, řehole, jezuité; protireformace, nové misie, barokní církev; církev a osvícenství – proudy v církvi proti centralizmu kurie a jeho teologické zdroje: konciliarismus, episkopalismus, galikanismus, jansenismus, febronianismus; katolické osvícenství; francouzská revoluce a sekularizace; odraz událostí v českém prostředí.
12. Církev v 19. století do 1. světové války – nová uspořádání mezi církví a evropskými státy, papežství, ultramontanismus, Syllabus errorum, 1. vatikánský koncil, papežové po 1. vatikánském koncilu, počátky modernismu; papežové po Lva XIII. a jejich pontifikát; odraz událostí v českém prostředí.
13. Církev v první polovině 20. století – od Pia X. k Piu XII.; církev po 1. světové válce a v meziválečném období, liturgické hnutí, ekumenismus, církev a nacismus/komunismus; odraz událostí v českém prostředí.
14. Církev v druhé polovině 20. století – od poválečného období pontifikátu Pia XII., Jan XXIII. a myšlenka svolat koncil, 2. vatikánský koncil a jeho důsledky, pontifikáty Jana Pavla I. a II.; církev a totalitní systémy; odraz událostí v českém prostředí.
15. Liturgie – její pojetí v Konstituci o posvátné liturgii; základní pojmy: mysterium paschale, participatio actuosa, anamnesis; subjekt liturgického slavení, služby v liturgickém shromáždění, liturgie jako komunikační proces.
16. Slavení eucharistie – úvodní obřady, bohoslužba slova, eucharistická slavnost (v užším smyslu), závěrečné obřady. Popis jednotlivých částí, jejich význam a historický vývoj.

Párování otázek pro potřeby losování

Otázka č. 1

• Sada A: Fundamentální teologie (otázka č. 1)
• Sada B: Pentateuch (otázka č. 1)

Otázka č. 2

• Sada A: Zjevení (otázka č. 2)
• Sada B: Prorocké knihy Starého zákona (otázka č. 3)

Otázka č. 3

• Sada A: Metoda v dogmatické teologii 1 (otázka č. 3)
• Sada B: Církev v prvních třech staletích (otázka č. 7)

Otázka č. 4

• Sada A: Metoda v dogmatické teologii 2 (otázka č. 4)
• Sada B: Novozákonní listy (otázka č. 6)

Otázka č. 5

• Sada A: Tři základní kameny trinitární teologie (otázka č. 5)
• Sada B: Dějepisné knihy Starého zákona (otázka č. 2)

Otázka č. 6

• Sada A: Tajemství Trojjediného v Písmu (otázka č. 6)
• Sada B: Církev po konstantinovském obratu do 6. století (otázka č. 8)

Otázka č. 7

• Sada A: Tajemství Trojice v patristické epoše (otázka č. 7)
• Sada B: Středověká církev v 7.–10. století (otázka č. 9)

Otázka č. 8

• Sada A: Tajemství Krista v Písmu (otázka č. 8)
• Sada B: Mudroslovné a poetické knihy Starého zákona (otázka č. 4)

Otázka č. 9

• Sada A: Patristická christologie (otázka č. 9)
• Sada B: Církev ve vrcholném středověku (11.–15. století) (otázka č. 10)

Otázka č. 10

• Sada A: Soteriologie (otázka č. 10)
• Sada B: Liturgie (otázka č. 15)

Otázka č. 11

• Sada A: Teologická antropologie (otázka č. 11)
• Sada B: Slavení eucharistie (otázka č. 16)

Otázka č. 12

• Sada A: Teologická reflexe křesťanské víry (otázka č. 12)
• Sada B: Církev v 19. století do 1. světové války (otázka č. 12)

Otázka č. 13

• Sada A: Eklesiologie (otázka č. 13)
• Sada B: Církev od časů reformace do konce 18. století (otázka č. 11)

Otázka č. 14

• Sada A: Teologie stvoření (otázka č. 14)
• Sada B: Evangelia (otázka č. 5)

Otázka č. 15

• Sada A: Univerzální eschatologie (otázka č. 15)
• Sada B: Církev v druhé polovině 20. století (otázka č. 14)

Otázka č. 16

• Sada A: Individuální eschatologie (otázka č. 16)
• Sada B: Církev v první polovině 20. století (otázka č. 13)