Státní závěrečné zkoušky z Religionistiky
Průběh zkoušky
Student si vylosuje po jedné otázce z každého tematického bloku a na každou otázku bude mít 10 min.
Příprava otázek je 20 minut.
Zkušební otázky
Blok A – teorie, metodologie a dějiny religionistiky
1. Pojem náboženství
Problematika vymezení obecného pojmu náboženství od starověku do současnosti; náboženské skutečnosti, zkušenosti a normy
2. Teorie vzniku a vývoje náboženství
Evoluční, depravační a responzivní teorie vzniku náboženství
3. Historická a komparativní religionistika
Friedrich Max Müller, Cornelius Petrus Tiele, Kurt Rudolph; hodnotící a vědecké srovnávání, druhy religionistického srovnávání; Raffaele Pettazzoni, Georges Dumézil).
4. Sociologie náboženství: historický kontext vzniku, klasičtí představitelé a paradigmata
Vztah religionistiky a sociologie, sociologie jako samostatná disciplína a její specifika, Karl Marx, Émile Durkheim, Max Weber aj., moderní společnost a náboženství
5. Náboženství v díle Émile Durkheima
Elementární formy náboženství, posvátné a profánní, náboženství jako sociální fakt
6. Náboženství v díle Maxe Webera
Protestantská etika a duch kapitalismu, rozumějící sociologie náboženství, racionalizace
7. Sekularizace v sociologické perspektivě
Modernizace a sekularizace, A. Comte, M. Weber, B. Wilson, P. Berger aj.
8. Nové podoby religiozity v sociologické perspektivě
Privatizace, individualizace a globalizace náboženství, nová náboženská hnutí, T. Luckmann, R. Bellah, E. Barker aj.
9. Antropologie náboženství
Vymezení jako podoboru kulturní antropologie; specifika vůči jiným oborům; náboženství jako součást kultury a kulturní univerzálie; projevy náboženského eurocentrismu – problém pojetí, terminologie, exkluzivity, integrity a kontinuity náboženství; limity antropologických definic náboženství (E. B. Tylor, R. Horton, C. Geertz); dimenzionální přístup k náboženství podle N. Smarta; kritika typologie „světová versus primární náboženství“; pokus o vlastní definici/vymezení náboženství s mezikulturním přesahem
10. Antropologické metody studia náboženství
Definice předmětu zájmu kulturní antropologie, její vztah k jiným antropologiím a podobory; základní metodologické principy (holistická perspektiva, mezikulturní komparace a kulturní relativismus – emický a etický přístup) a metody výzkumu (terénní výzkum – práce s informátory, zúčastněné pozorování a doplňkové metody
11. Dějinný vývoj pojmu kultura
Typologie pojmu kultura – axiologické versus antropologické pojetí a jejich současné využití; vývoj pojmu kultura od antiky až po zrod kulturní antropologie v 19. stol. (Cicero, S. Pufendorf, Voltaire, J. J. Rousseau, J. G. Herder, G. F. Klemm, E. B. Tylor); behavioristické a mentalistické pojetí kultury v antropologii (W. Goodenough) a jejich využití.
12. Antropologická definice kultury
Základní složky kultury (artefakty, sociokulturní regulativy a ideje); výklad a rozbor definice; vztah pojmů enkulturace a socializace a efekt interiorizace; vzorce chování (normy a hodnoty), myšlení a vnímání (symboly, klasifikace reality a world view); tři úrovně (dimenze) studia kultury; vztah pojmu kultura k pojmu společnost, národ, kmen, civilizace a „rasa“
13. Rozmanitost kultur v čase a prostoru
Základní strategie výkladu kulturních odlišností (evolucionismus, univerzalismus, relativismus); výklad kulturních odlišností a podobností podle evolucionismu (E. B. Tylor), difuzionismu (L. Frobenius) a kulturní ekologie (J. Steward); etnocentrismus versus kulturní relativismus; kulturní univerzálie (C. Kluckhohn, F. Kluckhohnová, R. Redfield, P. Murdock) a jejich metodologická kritikam (C. Geertz); typy kulturních změn; pojem akulturace (R. Redfield) a kulturního ohniska (M. J. Herskovits)
14. Psychologie náboženství
Významní představitelé a paradigmata (mimo jiné Edwin Diller Starbuck, James Henry Leuba, William James, Rudolf Otto a další
15. Náboženství z pohledu psychoanalýzy
Především Sigmud Freud a Erich Fromm
16. Náboženství z pohledu analytické psychologie
Především Carl Gustav Jung a Karl Kerényi
17. Hermeneutická religionistika
Johann Gustav Droysen a historická škola, Wilhelm Dilthey, Joachim Wach, Mircea Eliade, Jacques Waardenburg)
18. Fenomenologie náboženství
Pierre Daniel Chantepie de la Saussaye, Rudolf Otto, Gerardus van der Leeuw, Mircea Eliade
19. Institucionalizace české a světové religionistiky
Historie a současnost českých a významných světových univerzitních pracovišť; Česká společnost pro religionistiku a její předchůdkyně, význam a aktivity organizací IAHR a EASR
20. Vztah religionistiky a teologických disciplín
Mimo jiné Friedrich Heiler, Nathan Söderblom, dialektická teologie Karla Bartha, Wilfred Cantwell Smith
Blok B – dějiny náboženství
1. Židé v období Druhého chrámu. Literatura v období Druhého chrámu (Židovská Bible, překlady, mimobiblická literatura: parafráze, apokalyptika, Kumrán). Židovský kalendář, denní a týdenní cyklus, šabat.
2. Charakteristika rabínského období. Základní spisy rabínského judaismu (Mišna, Tosefta, Talmud, gaonská literatura, midraše). Poutní svátky.
3. Židé v období evropského středověku (včetně Českých zemí). Středověká židovská literatura: biblické komentáře; halachická literatura (komentáře k Talmudu, halachická kompendia). Vysoké svátky a menší svátky.
4. Základní pojmy (judaismus, judaistika, Tóra psaná a ústní, halacha, agada, micva/micvot, Bůh v judaismu). Židovství v novověku (včetně Českých zemí). Posvátno v životě jednotlivce (obřízka, bar-micva/bat-micva, manželství, nemoc a smrt).
5. Židovská filosofická tradice (Filón z Alexandrie; arabská filosofie náboženství a Saadja Gaon; židovští novoplatonici; aristotelská tradice). Židovská mystika (Sefer Jecira, hejchalotické texty, kabala). Posvátno v kontextu domova (mezuza, kašrut), synagoga (původ, funkce, vybavení).
6. Podstata křesťanské víry, postava Ježíše Krista. Problematická témata křesťanské víry: Marie, andělé, vznik a význam úcty k mučedníkům a k světcům.
7. Knihy Nového zákona a jejich obsah, další křesťanská i mimokřesťanská literatura. Celoroční slavení svátků, liturgie. Křest a základní iniciační obřady, svátosti.
8. Vznik církve, základní struktura, její vznik a vývoj. Vznik křesťanství a jeho vývoj v období starověku a raném středověku.
9. Církevní řády, řehole a jejich vývoj na západě a na východě. Vývoj církve v období od vrcholného středověku do počátku reformace, německá reformace. Protireformace – tridentský koncil, křesťanství v době osvícenství.
10. Křesťanství v 19., 20. století a v současnosti. Druhý vatikánský koncil, nové křesťanské směry, křesťanství jako partner k dialogu s jinými duchovními proudy.
11. Muhammad a čtyři správně vedení chalífové (náboženský život v předislámské Arábii, osoba Proroka, rané dějiny islámu, Korán)
12. Rozdělení jednotného islámského společenství (sunna – směr a soubor tradic, cháridža, diferenciace ší`itského islámu a jeho současnost – Írán, Irák, extrémisté – ghúlát)
13. Islámská věrouka, exegeze a právní věda (pět sloupů víry, pojetí džihádu, směry koránské exegeze – tafsír, šaría a fikh – mazhaby).
14. Islámský reformismus a modernismus (mahdíja, wahhábíja, al Afghání, Muhammad Abduh, al-Kawákibí, salafíja - Rašíd Ridá, ar-Rázick, ar-Rahmán, as-Sajjid, al-Husrí)
15. Islámský fundamentalismus (Asociace muslimských bratří, Hasan al Banná, Sajjid Kutb, Hamás, Islámská fronta spásy, Tálibán, Hizbulláh, islámská revoluce v Íránu)
16. Védismus (harrapská kultura, védy, védská kosmogonie, rituál, panteon)
17. Bráhmanismus (bráhmanský rituál a upánajama, varna dharma, upanišady, áranjaky, učení brahman-átman, učení o znovuzrozování)
18. Hinduismus (puránová literatura, itihása, kosmologie, ášrama dharma, Trimurti, šakti)
19. Reformní neohinduistická hnutí (indická filozofie, tantrismus, jógické systémy, reformní a nová hnutí, hinduismus v zámoří)
20. Ranný buddhismus (Siddhártra Gautama Buddha, Čtyři vznešené pravdy, dvanáctičlenný řetězec vznikání, osmidílná vznešená stezka, buddhistická náboženská literatura, théraváda – sangha a koncily)
21. Mahájánový buddhismus: vznik mahájány v Indii a její texty; odlišnosti mahájány od hínajány; mádhjamika a jógačára; pád buddhismu v Indii a jeho šíření do nových oblastí, vývoj buddhismu v Číně, Koreji a Japonsku a jeho místní specifika; školy mahájánového buddhismu a jejich odlišnosti, osobnosti, techniky
22. Vadžrajánový buddhismus: příčiny a zdroje vzniku vadžrajány v Indii; specifika vadžrajány; základní prvky praxe; písemnictví; vliv na buddhismus v Číně, Koreji a Japonsku; dvě vlny šíření dharmy v Tibetu a nábožensko-politický vývoj ve 14. století; inkarnační systém dalajlamů a pančhenlamů; školy tibetského buddhismu a jejich odlišnosti, osobnosti, techniky
23. Taoismus: prehistorické zdroje čínské duchovní kultury (archaická mytologie a státní kult; Kniha proměn); obecný vývoj taoismu do tří směrů a jejich specifika, osobnosti, díla a praxe; taoismus v umění
24. Konfucianismus: obecný charakter a vývoj; písemný kánon; život Konfucia a základní pojmy jeho učení; další vývoj konfucianismu a jeho osobnosti; perzekuce a návrat konfucianismu jako státního náboženství; neokonfucianismus; šíření do Koreji, Vietnamu a Japonska a jeho místní specifika; konfucianismus v umění
25. Tibetský bönismus, korejský šamanismus, japonský šintoismus: vývoj bönismu v Tibetu (učitel Šenrab, soupeření a prolínání s buddhismem), organizace bönismu a jeho základní charakter; specifika šamanismu v Koreji, jeho praxe, základní pojmy (paksu, mudang, kut) a symbióza s buddhismem; pojem šintoismu a jeho význam; šintoistické texty; nástin japonské mytologie a její politický podtext; šintoismus jako životní filosofie a etiketa; panteon různých projevů kami; náboženský kult, praxe a organizace; tři typy šintoistického kultu; vliv na japonskou estetiku a umění