Jak studovat?
Jak (samo)studovat?
K hodnotě samostudia: Barbara Oakley Hlava na Čísla (Brno 2018), kap. 15
- "Vytrvalost je mnohem důležitejší než inteligence"
Jak číst?
Více k teorii četby vizte klasickou knihu Mortimera Adlera How to read a book (1940) [1]
Proč číst velká díla západní civilizace spíše než současné učebnice?
- Velcí lidé jsou často i velcí spisovatelé
- Porozumnění zrodu nějaké myšlenky nám dá správnou perspektivu na význam a vliv dané myšlenky
- Vstoupíme do dialogu s velkými lidmi - zahlédneme jejich předchůdce i dědice
Není snažší číst současné učebnice?
Ano je. Získáme tím snad nějaké informace, ale jen málo porozumnění. Začneme-li s úsilím o porozumněním "velkým" knihám, můžeme přejít k učebnicím, poté se opět vrátit "velkým knihám", atd. Vstoupíme tak na cestu hlubšího porozumnění danému tématu. Začneme-li s učebnice, většinou s nimi i skončíme, možná se naučíme cosi papouškovat, ale naše pochopení se příliš neprohloubí.
Jak číst dané knihy?
V prvé řadě je třeba uvědomit si, že k vyčerpání hloubky dané knihy patrně nestačí jeden lidský život. To nás nemusí vést k zoufalství, ale k nadšení - cesta poznání je nekončící dobrodružství.
Ponecháme-li stranou četbu na elementární úrovni, kterou jsme se naučili již na základní škole, tak pokročilejší čtenář se naučí začínat na úrovni tzv. "inspekční" četby a to nejprve tzv. "před-čtením": zorientovat se v názvu, předmluvě, obsahu a struktuře knihy, vybraných pasážích. Tato úroveň vyžaduje plnou pozornost, zhruba půl až jednu hodinu. Měli bychom být schopni zodpovědět následující otázky:
- Co znamená název knihy?
- O co vlastně autorovi šlo? Nalézt hlavní téma knihy, nejlépe z vlastních slov autora.
- Jakou hlavní tezi či teze autor hájí? Nejlépe z vlastních slov autora v předmluvě.
- Jaké hlavní části kniha má a jak spolu souvisí?
- Jakým způsobem autor teze hájí?
- Zdají se mi na první pohled autorovy teze pravdivé a jeho argumentace přesvědčivá, či nikoli?
- Které části mi připadají pravdivé, které nikoli, a proč?
- Jaký význam daná kniha má, pro mně a pro ostatní lidi v průběhu dějin?
V další části inspekční četby může nastoupit čtení "zběžné", při kterém identifikujeme hlavní pasáže, aniž bychom se u nich "zasekli". Při zběžném čtení čteme pokud možno celou knihu (či hlavní kapitolu či kapitoly) jednou či vícekrát. Dále nastupuje čtení podrobné na úrovni "analytické". V této fázi se z textu snažíme dostat vše, čeho jsme schopni (tato fáze je časově i mentálně velmi náročná, často se takto daleko v četbě nedostaneme anebo se tímto způsobem můžeme věnovat jen malému úseku textu, někdy jen jednomu či několika málo odstavcům). Konečně na nejvyšíí úrovni, tzv. syntopické, jsme schopni zpřítomnit si vícero knih zároveň v pasážích, které se týkají daného tématu. (K této náročné úrovni četby by se měli dobrat magisterští a patrně i bakalářští studenti).
