Výběr tématu závěrečné kvalifikační práce
Kdy a kde se vybírá téma
Termín výběru tématu: 1. prosince – 30. dubna.
Povinnost výběru tématu: do 30. dubna předposledního ročníku svého studia (srov. OD 320/2024, čl. 21, odst. 3). Pokud v následujícím roce student neplánuje studium ukončit a obhajovat práci, musí tuto skutečnost do konce předposledního ročníku studia písemně ohlásit své studijní referentce.
Kde se vybírá téma: IS STAG
- po přihlášení si zvolte záložku: Moje studium
- v levé části obrazovky si v seznamu zvolte: Témata VŠKP
- ve formuláři Vyhledávání si zadejte: typ práce, fakultu a ak. rok zadání práce (aktuální ak. rok) zobrazí se vám všechna témata určená pro váš studijní program (pokud ne, odškrtněte kolonku Moje témata)
Způsob výběru tématu
Student si vybírá téma trojím způsobem:
- volbou tématu zadaného vyučujícím
- volbou rámcového tématu
- volbou tzv. „volného tématu“
Téma zadané vyučujícím
Téma zadané vyučujícím je přesně dané a specifikované téma se všemi položkami již vyplněnými, stačí se na ně registrovat.
- Na vybrané téma se zaregistrujete; každý student si může v jednu chvíli zvolit až 2 témata, přičemž určí jejich prioritu.
- počkáte, až vám vyučující téma přidělí; je dobré se s vyučujícím předem dohodnout, případně jej při registraci na téma kontaktovat. Můžete tím celý proces urychlit, případně si vyjasnit některé aspekty tématu; pokud Vás vedoucí práce pro svoje téma nevybere, ZRUŠÍ vám registraci na dané téma. Jestliže vám vyučující téma přidělí, druhá registrace, pokud jste ji vytvořili, se automaticky zruší;
- po schválení tématu práce vyučujícím můžete na tématu začít pracovat.
Rámcové téma
Rámcové téma je formulováno obecně a musí být blíže specifikováno a dopracováno. Mezi rámcová témata patří i témata s předem určenou metodou zpracování (viz níže), obvykle v závislosti na studovaném programu. Student po konzultaci s vyučujícím musí doplnit literaturu a zásady pro vypracování práce.
- Na zvolené téma se zaregistrujete.
- počkáte, až vám vyučující téma přidělí; je dobré se s vyučujícím předem dohodnout, každopádně jej musíte kontaktovat, abyste se domluvili na specifikaci tématu. U zvoleného tématu máte možnost si s vyučujícím psát poznámky, proto kontrolujte, zda vám tam vyučující něco nenapsal;
- po konzultaci s vedoucím doplníte zadání a vyplníte všechny položky tak, aby bylo zadání úplné.
- v části formuláře INTERNÍ ÚDAJE – STAV SCHVALOVÁNÍ nastavíte volbu ze „Studentovi vytvořen podklad VŠKP k doplnění“ na volbu „Studentem dopracován doplňovací podklad VŠKP“, čímž se téma přesune k vedoucímu, který ho musí schválit. Je dobré následně vyučujícího kontaktovat, můžete tím celý proces urychlit;
- po schválení tématu práce vyučujícím můžete na tématu začít pracovat.
Tzv. „volné téma“
„Volné téma“ je ve skutečnosti téma rámcové, ovšem není nijak vyplněno. Tato varianta je spíše výjimečná a umožňuje, aby student přišel s vlastním tématem a po dohodě s vyučujícím téma zadal do IS STAG.
- Nejprve je nutné zjistit, zda vyučující pro daný studijní program má vypsané „volné téma“, a následně se s vyučujícím dohodnout, zda studentem navržené téma akceptuje a doladit s ním jeho podobu a detaily;
- na téma se zaregistrujete;
- vedoucí práce vám téma přidělí;
- ve STAGu je pak třeba v přiděleném tématu vyplnit všechny položky ve formuláři zadání práce (včetně názvu tématu apod.) dle domluvy s vedoucím práce. U zvoleného tématu máte možnost si s vyučujícím psát poznámky; kontrolujte, zda vám tam vyučující něco nenapsal;
- v části formuláře INTERNÍ ÚDAJE – STAV SCHVALOVÁNÍ změníte volbu ze „Studentovi vytvořen podklad VŠKP k doplnění“ na volbu „Studentem dopracován doplňovací podklad VŠKP“, čímž se téma přesune k vedoucímu, který ho musí schválit;
- po schválení tématu práce vyučujícím můžete na tématu začít pracovat.
Metody zpracování tématu
Vedoucí práce může (a v případě bakalářských studijních programů dokonce musí) stanovit metodu zpracování tématu. Metoda, je-li v zadání tématu práce uvedena metoda, je pro studenta závazná. Předem jsou definovány následující metody zpracování:
1. Přehledová studie
Jde o bibliografickou rešerši nedůležitějších (případně časově či jazykově omezených) zdrojů k vybrané otázce (problému, tématu). Zahrnuje jasnou formulaci problému, dohledání zdrojů (s popisem metody dohledávání), jejich popis, medailony autorů a jejich vztah k problematice, zhodnocení obsahu jednotlivých zdrojů a jejich vztah k otázce, kritická rekonstrukce argumentační linky autora, a konečně kategorizaci či roztřídění zdrojů podle jejich vztahu k otázce. Úkolem je dané texty rozebrat, kriticky posoudit a srovnat. Důraz je kladen na kvalitu zdrojů i kvalitu práce. Nemá jít o pouze referativní text kompilující údaje z jednotlivých zdrojů.
Variantou může být i rešerše historických pramenů, jde-li o historické téma z oblasti církevních dějin či religionistiky. Jde tedy v tomto případě o rešerši nejen bibliografickou, ale celé pramenné základny, tudíž i dochovaných, nalezených a prozkoumaných pramenů, jako jsou dopisy, zápisy v kronikách, různé osobní doklady – pokud se píše o nějaké osobnosti, či svědectví žijících pamětníků k dané problematice, pokud se jedná o problematiku, kupříkladu perzekuce nějakého duchovního komunistickým režimem, ve které by jejich osobní svědectví bylo důležité.
Hodnocení na základě obhajoby:
- Je seznam zdrojů úplný? Jsou zdroje relevantní k tématu? Byla kritéria výběru zvolena dobře?
- Rozumí student vybranému tématu?
- Rozumí student obsahu zdrojů?
- Zná student vztah autorů k tématu a ví, jaké místo má dané téma v díle jednotlivých autorů?
- Je roztřízení (kategorizace) zdrojů dobrá? Má výpovědní hodnotu a odpovídá povaze řešeného problému?
Posudek oponenta se zaměřuje na stejné otázky, nakolik se projevují v textu samotném, a v případě nejasností, omylů, nepřesností apod. klade otázky, na které se student může připravit a které zodpoví při obhajobě. Obhajoba však není jen o reakci na posudek oponenta, je to samostatná zkouška sama o sobě a testuje studentovo porozumění tématu a toho, o co ve zdrojích jde.
2. Racionální analýza
Jde o rozpracování konkrétního a poměrně úzce zadaného tématu či otázky. Úkolem je zjistit a stručně komentovat stav diskuse dnes, přehled možných řešení a argumentace ve prospěch jednoho z nich (případně návrh zcela nového řešení). Důraz je kladen na vlastní racionální uchopení daného tématu včetně pokusu o argumentačně podloženou odpověď. Ta může představovat i nerozhodnutý výsledek, ovšem vždy po dobré racionální argumentaci a zvážení možností.
Hodnocení na základě obhajoby:
- Jsou téma či otázka dobře představeny?
- Rozumí student zadanému tématu?
- Je dobře analyzovaná podstata problému či rozlišení možných řešení?
- Je srozumitelná a přijatelná argumentace studenta pro jím preferované řešení?
- Je práce dostatečně a dobře podložena zdroji?
Posudek oponenta se zaměřuje na stejné otázky, nakolik se projevují v textu samotném, a v případě nejasností, omylů, nepřesností apod. klade otázky, na které se student může připravit a které zodpoví při obhajobě. Obhajoba však není jen o reakci na posudek oponenta, je to samostatná zkouška sama o sobě a testuje studentovo porozumění tématu a kvalitu jeho argumentace.
3. Interpretace
Jde o interpretaci vybraného díla z teologického, religionistického či filosofického hlediska. Může jít o text (knihy, povídky, poezie, případně jiné relevantní typy textů), film (či obecně video), obraz, sochu aj. Student identifikuje teologická, religionistická nebo filosofická témata přítomná v díle a čte dílo na pozadí znalostí své disciplíny, domýšlí důsledky jeho tvrzení či obecně toho, co vyjadřuje, pro jeho disciplínu a příslušný společenský kontext.
Vše v práci je přímo vztaženo k interpretovanému dílu. Práce tedy nezahrnuje např. úvodní kapitoly věnované životu a dílu autora, není-li to přímo spjato s interpretovaným dílem apod. Nicméně tyto znalosti musí mít a musí je prokázat jak na místech, kde je to v práci důležité (např. v poznámkovém aparátu za pomoci odkazů na dílčí odborné studie), tak při obhajobě.
Hodnocení na základě obhajoby:
- Zná student autorův život a dílo, jeho odbornou specializaci, případně filosofická či náboženská východiska (v případě teologické interpretace i konfesní zařazení a jeho vztah ke křesťanské víře či k teologii)?
- Rozumí student místu, které dílo zaujímá v jeho tvorbě?
- Identifikoval dobře odborná témata obsažená v díle?
- Vyhodnotil dobře tato témata v daném díle a dokáže vysvětlit, co jimi autor říká?
- Orientuje se v příslušné oborové tematice?
4. Exegetická studie
Práce postupuje podle předem stanovené metodiky (pro SZ např. Simian-Yoffre, Ber, Utzschneider–Nitsche, Zimmermann aj.). Sleduje jednotlivé exegetické metody a aplikuje je na vybraný biblický text. V případě religionistiky se drží terminologie a interpretačních zásad komparativní vědy o náboženství.
Hodnocení na základě obhajoby:
Student je při obhajobě s to prokázat svou dobrou znalost textu, použité sekundární literatury, vysvětlit svůj postup při aplikaci jednotlivých metod.
Obhajoba sleduje, zda student dokázal pochopit podstatu exegetické práce, vyhodnotit potřebnost a povahu jednotlivých metod a přiměřeně a vhodně je aplikovat na vybraný text. Hodnotí se také kvalita a dostatečnost použité literatury, způsob jejího použití a studentovo porozumění této sekundární literatuře. V případě teologie je předmětem hodnocení i zvážení teologické výpovědi vykládaného textu v kontextu Bible a obecně teologie – očekává se, že student se dobře orientuje v teologické, historické aj. problematice, k níž se text vztahuje. V případě religionistiky je předmětem zhodnocení udržení požadovaného metodologického a terminologického odstupu od probírané problematiky v duchu obecných zásad odborné práce vědy o náboženství
5. Případová studie
Po krátkém teoretickém zakotvení následuje výzkum spočívající v nezúčastněném pozorování, kritické analýze dat, rozhovorech, terénním výzkumu apod.
- V sociální práci – doplnit
- V religionistice – kvalitativní výzkumná metoda, která se soustředí na detailní analýzu jednoho konkrétního náboženského jevu, například komunity, rituálu, místa, textu nebo individuální zkušenosti, a to v jeho kulturním, historickém či společenském kontextu. Cílem je hluboké porozumění danému případu a jeho významu v rámci náboženského života. Využívají se metody jako terénní výzkum, pozorování, rozhovory, analýza získaných dat či rekonstrukce. Studie může sloužit i jako model pro pochopení podobných jevů v jiných prostředích.
Hodnocení na základě obhajoby:
Při hodnocení případové studie důležité sledovat, zda student jasně vymezil a zdůvodnil zvolený případ, zda využil relevantní metody a pracoval s kulturním, historickým či sociálním kontextem. Klíčová je hloubka analýzy, kvalita argumentace a schopnost formulovat logické závěry odpovídající výzkumným cílům. Student by měl prokázat schopnost kritické reflexe, obhájit své metodologické volby a uvědomovat si limity své práce. V rámci prezentace je důležitá srozumitelnost, strukturovanost a schopnost pohotově a věcně reagovat na otázky. Formální stránka práce, jako správné citace a použití odborné literatury, doplňuje celkový dojem.
6. Kvalitativně-analytická studie
Tento typ práce se zaměřuje na hlubší porozumění určitému jevu, tématu nebo zkušenosti v kontextu výchovy a vzdělávání.
Po krátkém teoretickém zakotvení, který vychází z formulace výzkumného problému a dosavadního stavu poznání, následuje formulace výzkumných otázek a detailní popis metodologie výzkumu (charakteristika výzkumného vzorku; zdůvodnění použitých metod sběru dat – např. rozhovory, ohnisková skupina, pozorování, analýza tvorby; způsob analýzy dat; etické aspekty studie). Poté následuje analýza dat. Analýza může vycházet např. z tematické analýzy a jejím cílem je identifikovat klíčové významy, vzorce a souvislosti v sebraných datech. Na ni navazuje interpretace, která nabízí nové porozumění zkoumanému jevu a propojuje empirické poznatky s teoretickými východisky. V závěrečné diskuzi autor zohlední specifika provedené studie, porovná své závěry s dosavadním výzkumem, věnuje se limitům práce a reflektuje vlastní pozici výzkumníka (např. vliv vlastních postojů či zkušeností na interpretaci dat).
Hodnocení na základě obhajoby:
Při hodnocení kvalitativně-analytické studie je podstatná znalost aktuálního stavu řešení a vysvětlení návaznosti vlastního řešení, dále zdůvodnění výběru výzkumného vzorku a analýzy dat. Důraz je kladen na propojení získaných dat s teoretickými východisky a na schopnost interpretace, která přesahuje popis jednotlivých zkušeností. Klíčová je hloubka analýzy, kvalita argumentace a schopnost formulovat logické závěry odpovídající výzkumným cílům. Student by měl prokázat schopnost kritické reflexe, obhájit své metodologické volby a uvědomovat si limity své práce. V rámci obhajoby se hodnotí také srozumitelnost a strukturovanost prezentace, schopnost pohotově a věcně reagovat na otázky a formální úroveň práce (citace, práce se zdroji, odborný jazyk).
- Je výzkumný problém jasně formulován a teoreticky ukotven?
- Je zvolená metodologie výzkumu přiměřená cílům a výzkumným otázkám?
- Je sběr a analýza dat provedeny systematicky a srozumitelně popsány?
- Je interpretace dat promyšlená, propojená s teoretickými východisky a přesahuje pouhý popis zjištění?
- Projevuje autor schopnost kritické reflexe, uvědomuje si limity studie a reflektuje vlastní výzkumnou pozici?
7. Aplikovaný výchovně-vzdělávací projekt
Tato metodologie vychází z návrhu, realizace a odborného zhodnocení konkrétní výchovné nebo výchovně-vzdělávací aktivity, souboru aktivit či tematického projektu. V teoretickém úvodu student specifikuje východiska svého návrhu, objasní, o jaké teoretické koncepty či přístupy se při tvorbě projektu opírá. Následně představí zvolenou cílovou skupinu a stanovené výchovné cíle, navrhne metodiku a formy práce. Projekt může být realizován celý nebo částečně, v závislosti na možnostech a kontextu. Po realizaci (či její části) student provede reflexi a evaluaci projektu.
Projekt může mít podobu:
- jednorázové nebo opakované volnočasové aktivity,
- tematického programu (např. víkendová akce, táborový blok, komunitní projekt),
- inovativního vzdělávacího zásahu v neformálním prostředí (např. klub, farnost, školní družina).
Hodnocení na základě obhajoby:
U tohoto typu práce se hodnotí odborné ukotvení a metodologická konzistence projektu, jasnost formulovaných cílů a jejich přiměřenost zvolené cílové skupině. Posuzuje se kvalita přípravy i realizace projektu, vhodnost zvolených metod a úroveň organizace. Důraz je kladen na hloubku, kritičnost a osobní angažovanost reflexe. Sleduje se také systematičnost a relevance evaluace a její schopnost poskytnout zpětnou vazbu pro další pedagogickou praxi. Celkově se oceňuje propojení teoretických východisek s praktickou zkušeností a schopnost formulovat podněty využitelné v oblasti pedagogiky volného času.
- Je projekt odborně ukotvený a metodologicky konzistentní?
- Jsou cíle projektu jasně formulované a odpovídají zvolené cílové skupině?
- Je realizace projektu kvalitně připravená a provedena?
- Je reflexe projektu hluboká, kritická a osobně angažovaná?
- Je evaluace projektu systematická, založená na relevantních kritériích a přináší zpětnou vazbu pro další pedagogickou praxi;
Tabulka vhodnosti metod pro jednotlivé bakalářské studijní programy
| SChP | FIL | REL | TEO | PVČ | |
|---|---|---|---|---|---|
| Přehledová studie | ◎ | ||||
| Racionální analýza | |||||
| Interpretace | ◎ | ||||
| Exegetická studie | ◎ | ||||
| Případová studie | ◎ |
Obecné poznámky
Kdo je vedoucím bakalářské práce?
Vedoucím bakalářské práce je interní vyučující TF JU nebo ve výjimečném případě a se souhlasem vedoucího katedry externí vyučující TF JU (zařazení akademického pracovníka mezi interní nebo externí vyučující je uvedeno na internetových stránkách příslušné katedry) – viz OD 320/2024. Je též třeba, aby tento vyučující měl v IS STAG garantem příslušného studijního programu schválené téma závěrečné práce pro daný studijní program.
Kdo je vedoucím diplomové práce?
Vedoucím diplomové práce je zpravidla vyučující alespoň s titulem PhDr., ThDr. nebo jiným titulem odpovídajícím této úrovni, nerozhodne-li v případech zvláště hodných zřetele vedoucí příslušné katedry jinak. V uvedených případech vedoucí katedry svůj souhlas vyjádří podpisem zadání tématu závěrečné práce (vedle podpisu studenta a podpisu vedoucího závěrečné práce) – viz OD 320/2024. Je též třeba, aby příslušný vyučující měl v IS STAG garantem příslušného studijního programu schválené téma závěrečné práce pro daný studijní program.
Informační e-maily
Nově je nastaveno zasílání informačních e-mailů. E-mail Vám bude zaslán při každé „změně“, která se s tématem na kterém jste registrovaní stane a neprovedete ji vy. Jak často Vám budou tyto informační e-maily chodit, je potřeba si nastavit v IS STAG. Před svým jménem naleznete ikonu „zvonečku“. Kliknete na ni a zobrazí se vám seznam oznámení a záložka „Nastavení odesílání“. Zde máte možnost si nastavit, jak vám budou nebo nebudou odesílána oznámení. Nastavení může být pro všechna oznámení stejné, nebo pro každý typ oznámení může být nastavení zvoleno individuálně.
Práce s utajovanými údaji
Jestliže se počítá s tím, že práce bude obsahovat utajované informace ve smyslu zákona 111/1998, § 47b, odst. 4 Sb., O vysokých školách, je k sepsání této práce nutný souhlas děkana. Bez tohoto souhlasu není možné tuto práci uveřejnit, a tím ani obhajovat. Souhlas je třeba získat ještě před zahájením psaní práce. V odůvodněném případě může dát děkan svůj souhlas s vypracováním takové práce i v průběhu jejího psaní. Následně se postupuje v souladu s OR 452/2020, čl. 4.
Změny v průběhu psaní práce
Změna názvu práce
Název práce je možné v průběhu psaní měnit. Změna názvu podléhá pouze schválení vedoucího práce.
Změna tématu práce
Změnou tématu práce se rozumí změna jejího tematického zaměření. V tom případě student podá na studijní oddělení žádost, ke které doloží řádně vyplněný nový podklad zadání závěrečné práce vč. příslušných podpisů, tj. podpisu vedoucího práce a garanta programu (viz Způsob výběru tématu výše).
Změna vedoucího práce
V případě, že student požaduje změnu vedoucího závěrečné práce, nikoli však tématu, podá na studijní oddělení žádost na příslušném formuláři, ke které doloží souhlasné vyjádření nového vedoucího závěrečné práce a souhlasné vyjádření vedoucího příslušné katedry (formulář je ke stažení ZDE). K žádosti bude dále doloženo vyjádření stávajícího vedoucího závěrečné práce a vyjádření vedoucího příslušné katedry (došlo-li ke změně katedry, na které je práce vedena), že berou tuto změnu na vědomí. Žádost o změnu tématu závěrečné práce může být spojena s žádostí o změnu vedoucího závěrečné práce, musí však obsahovat všechny náležitosti obou žádostí.