Menón

Téma: vyučovatelnost ctnosti (zdatnosti, areté)

Modus: dramatický

Prostředí: 402 př. n. l., Athény

Účastníci dialogu: Menón, Sókratés, Menónův otrok, Anytos

Krátká synopse

Může být ctnost vyučována?(70a)

• Sókratés, Menón, Gorgiás

Co je to ctnost? (71d – 79e)

• Menónova první definice a Sókratovy námitky (71d – 73c)
• Menónova druhá definice a Sókratovy námitky (73d – 77a)
• Menónova třetí definice a Sókratovy námitky (77b – 78b)
• Menónova čtvrtá definice a Sókratovy námitky (7áb – 79e)

Učení jako rozpomínání (79e – 86c)

• Menónova aporie (79e – 80d)
• Vědění a nesmrtelná duše (80d – 82a)
• Otrokova aporie (82a – 84c)
• Sókratés dokazuje, že učení je rozpomínání (84c – 86c)

Může být ctnost vyučována? (86c – 96d)

• Hypotéza (86c-87c)
• Ctnost je vědění (87c-89a)
• Jestliže je ctnost vědění, je vyučovatelná; jestliže není vědění, není vyučovatelná (86c – 87c).
• Anytus přichází (89e – 90b)
• Anytova řeč o sofistech (90b – 92d).
• Anytova řeč o politicích (92e – 95a).
• Menónova řeč o politicích, sofistech a básnících (95a – 96a)
• Ctnost nelze vyučovat (96a – d)

Zdatnost, pravdivé mínění a božský úděl. (96d – 100b)

• Zdatnost a pravdivé mínění (96d – 97c).
• Pravdivé mínění a vědění (97c – 98b).
• Rekapitulace a závěry (98c – 99b).
• Ctnost a božský úděl (99c – 100b).
• Sókratův odchod (100b)

Zdroj: Approaching Plato (2009)