Symposion

Z WiKi TF
Verze z 24. 9. 2015, 12:20, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „''Podrobná synopse podle Andersona a Osbornové, nicméně zatím neformátováno!'' 172a-178a: ÚVOD: 172a-174a: Vypravěč příběhu – Apollodor,…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Podrobná synopse podle Andersona a Osbornové, nicméně zatím neformátováno!

172a-178a: ÚVOD:

172a-174a: Vypravěč příběhu – Apollodor, příběh slyšel od Aristodema, účastníka Symposia. Aristodemus byl velkým milovníkem Sokrata. Příběh vypravuje tak, jak to slyšel od Aristodema.

174a-178a: Apollodorovo vylíčení Aristodémova vypravování:

174a-d: Aristodemus se setkává se Sokratem: Sokrates zve Aristodema, aby se k němu přidal a šel s ním k Agathonovi na symposion. Sokrates se opožduje, pohroužený v myšlenkách.

174d-175e: U Agathona doma: Aristodemus přichází sám. Sokrates stojí v sousedovic síni, nereaguje na výzvy sluhy, aby už přišel k Agathonovi. Sokrates konečně přichází a prohlašuje svou moudrost za chatrnou a pochybnou jako pouhý sen. Agathon nařknul Sokrata z toho, že je posměvač. (arogantní) Dionysos bude soudcem, co se týče jejich pře o moudrosti.

176a-178a: Opilství a láska: The guests agree to drink moderately. Hosté souhlasí s tím, popíjet umírněně. Eryximachus navrhuje ostatním, že by mohli vést chvalořeči na Érota, tento návrh pochází již dříve od Faidra a tak mu chce Eryximachos splnit tuto vůli. Sokrates (a všichni) souhlasí, navíc sám Sokrates říká, že se nevyzná v ničem než ve věcech lásky.

178a: Vzpomínka: Aristodemus si nevzpomíná na vše co mluvčí řekli a Apolodorus si sám nevzpomíná na to,o čem ho informoval Aristodemus. and Apollodorus. Řeč se bude týkat toho, co je nejvíce nezapomenutelné.( co si nejvíce pamatuje

178a-180c: ŘEČ FAIDRA: Eros je veliký bůh. Eros je z bohů nejstarší.

Láska inspiruje milence žit co nejlépe, ve vztahu se snaží vykonávat vznešené skutky a vyhnout se hanebným činům. Achilleus a Patroklus. (báje) Pomáhá mužům dosáhnout ctnosti a štěstí. Eros je nestarší, nejdůstojnější a nejsilnější z bohů.

180c-185c: ŘEČ PAUSANIA: Eros, jako Afrodita je dvojí:

1 Éros je jako Afrodita starší, bez matky, dcera boha Úrana (bůh nebes - nebeská).

Druhý Éros je spojován s obecnou Afroditou, mladší, dcera Diova a Dionina.

Láska spojovaná s nebeskou Afroditou je účastna pouze mužského prvku a oddána mravnosti a počestným skutkům.(ctnosti) Taková láska je ušlechtilá. (vznešená, šlechetná) Láska spojovaná s obecnou Afroditu je láska po které touží muži i ženy bez rozdílu, toužící pouze po fyzickém uspokojení. Taková láska je nízká. Měl by být zákon,(a dobří si ho ukládají sami) který pobízí muže, aby si nevybírali nedospělé chlapce, kteří se snadno podvolí. Tak každý odhalí, zdali je věrný Obecnému či Nebeskému Érotovi.

Athénští obyvatelé schvalují veškeré akce, které jsou věnované a prováděné pro Nebeského Érota. Ušlechtilí milovníci se sami od sebe věnují a provádí ušlechtilé skutky.(ctnosti)

185c-e :ARISTOFANOVA ŘEČ:

Aristofanes měl mluvit dále, ale zastihla ho škytavka.

Eryximachos mluví na jeho místě:

185e-188e:ERYXIMACHOVA ŘEČ: Láska je vskutku dvojí. Láska postihuje všechny formy života a vskutku všechny věci, lidské stejně jako božské. Harmonie mezi různícími je nezbytná pro dosažený dobrého ve všech oblastech. Láska je síla produkující tuto harmonii. Láska zaměřená na dobro, doprovázena umírněností a spravedlností podporuje harmonické asociace mezi lidmi a mezi lidmi a bohy. Taková láska je zodpovědná za lidské štěstí. 188e-189c: Eryximachos and Aristofanes: Aristofanes and Eryximachos si vyměňují jízlivé poznámky a posměšné výhružky.

189c-193d: ARISTOFANOVA ŘEČ: Láska obstarává lidem největší štěstí. Muži vzniklí rozpůlením původního dvojdruhu – Androgynu milují ženy. (Toužíce po své 2.půli) Ženy celou částí původně ženy, jsou po rozpůlení milovnice žen. Muži celou částí původně muži , jsou po rozpůlení milovníci jiných mužů. Z posledního typu vznikají nejlepší a nejstatečnější chlapci a adolescenti Každý muž by měl každého vybízeti ke zbožnosti, abychom dosáhli toho, k čemu nás vede náš náčelník a velitel Éros. Každý se stane šťastným, pokud muž a žena najde svoji polovičku a tak obnoví svou původní přirozenost. Je třeba ctít bohy v naději, že Éros smíří naši původní přirozenost a tak se staneme šťastnými a požehnanými.

193e-194e: Sokrates and Agathon: Eryximachos se vyslovuje k Agathonovi a Sokratovi jako k odborníkům ve věcech lásky. Sokrates se obává následující oslavné řeči Agathona. Agathon obvinuje Sokrata z toho, že se ho snaží učarovat a vyrušit než začne svou řeč.

194e-197e:AGATHONOVA ŘEČ: Eros je nejštastnější, nejušlechtilejší a nejlepší z bohů. Eros je nejmladší z bohů, krásný a ctnostný. Veškerá láska a krása všech věcí přichází k lidem a bohům prostřednictvím Érota. gods. Eros je zkrátka náš nejlepší kapitán , průvodce , ochránce a zachránce.

198a-201c: Sokrates a Agathon: Sokrates myslil, že se ve chvalořeči má mluvit pravda a z té pravdy vybírat nejkrásnější věci. Sokrates si uvědomil, že chvalořeč se zakládá na tom, že předmět chvály je vykreslován jako nejvelkolepější a nejkrásnější, ať už to tak ve skutečnosti je či ne. Sokrates ale musí mluvit podle pravdy a podle toho, jak tématu rozumí.

199b-201c: Sokrates zavádí několik předběžných bodů dotazováním se Agathona: Láska je vždy láskou k něčemu. Ten, který miluje, ten také touží. Když někdo touží a miluje, ten to nemá, postrádá to. Z tvrzení Agathona tedy můžeme vyvodit, že Éros má rád krásu a a touží po ní – tudíž sám ji nemá, není krásný. Dobro je krásné – nedostává se mu ani dobra.

201d-212c:SOKRATOVA ŘEČ:

201d-e: Sokrates a Diotima: Diotima učí Sokrata o lásce.

201e-212b:Diotimy zpráva:

201e-204c: Původ a povaha Érota: Eros není ani dobrý, ani krásný, ani velký bůh. Eros je prostředník mezi smrtelným a nesmrtelným, veliký daimon.; on je filosof, sofista,kouzelník a mocný čaroděj Eros vyhledává moudrost, moudrost je 1 z nejkrásnějších věcí a Éros je touha po krásnu. Eros je nutně filosof.


204d-206a:Objekty lásky: Milovníci touží po dobrých věcech. Nabytí dobrých věcí dělá člověka šťastným. Všichni lidé touží po tom, být stále štastni. Proto, láska je touha míti trvale dobro.

206b-207a: Úloha lásky-érota: Láska je plození v krásnu, a to tělesné i duševní. Plození je smrtelným zdrojem nesmrtelného. Láska je touha po nesmrtelnosti.

207a-209e:Příčina lásky -érota: Vše smrtelné je netrvalé. Smrtelné bytosti se k trvalému přibližují skrze plození potomků, pokračující existenci. Ti, u kterých jsou obtěžkána těla, obracejí se více k ženám a projevují lásku- plodí děti, čímž si myslí opatřují nesmrtelnost Ti, kdož jsou obtěžkáni duší touží po zrození moudrosti a ostatních ctností. (umělci) Největší a nejvznešenější forma moudrosti se týká spravování obcí, domácností – rozumnost a spravedlnost. Kdo je pregnantní těmito ctnostmi, vyhledává těla krásné tělem i duší a učí o ctnostech , povaze a praktikách dobrého člověka. Jeho lekcí jsou jeho potomci.

209e-212b:Stupně lásky: Tajemství a iniciační obřady Érota:

1) láska k 1 tělu;

2) láska ke všem krásným tělům;

3)láska krásných duší;krása v činnostech a zákonech

4)láska v různých oborech vědění.

Kdo nahlédl toto moře krásna a zíraje na ně, bude rodit mnoho krásných a velkolepých rozprav a myšlenek v nezávistivém filosofování.

5) láska ke kráse samotné, jedinečný a věčný zdroj veškerého projevu krásy Vize této krásy umožnuje člověku zrodit skutečné ctnosti nežli jejich pouhé obrazy. A tak se stane milým bohu, a jestliže je člověku možno, stane se také on nesmrtelným.

212b-c: Sokratův závěr řeči: Sokrates byl utvrzený v názoru Diotimy a od toho dne se snaží i ostatní utvrzovat, že není pro člověka nic lepšího než je Eros.

212c-215a: Vstup Albikianda: Albikiades přichází opilý, pokřikuje a je korunovaný stuhami a břečťanem. Po promluvě s Agathonem a Sokratem a také korunování obou přijímá Eryximachův návrh chválit Sokrata

215a-222b:ALBIKIADOVA ŘEČ:

215a-216c: Sokrates jako satyr: Sokrates je připodobněn k Silénům, malým figurkám vystaveným v sochařských dílnách, které umělci vytvářejí s píšťalkami, když se rozevřou, uvnitř je soška boha. Sokrates je namyšlený. Sokrates okouzluje lidi, přiměje je být posedlými a odhaluje jejich potřebu po bozích a tajemstvích. Jediný ze všech mužů dokáže Sokrates utvrdit Albikiada v tom, že jeho život je mrháním a nestojí za žití

216c-219e:Albikiadův pokus svést Sokrata: Sokrates touha ke krásným mladým mužům je ironická představa. Albikiadés jednou nahlédl nitro filosofa, a to co uviděl bylo božské , zlaté, krásné a úžasné. Albikiates vypráví o mnoha návrzích, které učinil Sokratovi a které byly neúspěšným pokusem ho svést, oslavuje jeho umírněnost mudrců a odvahu.

219e-221c:Sokrates ve válečném tažení: Albikiades a Socrates u Poteidai: Sokrates snáší hlad, nikdy není podnapilý, a snáší velmi chladné počasí. Sokrates má užásně silnou koncentraci: Jednou stál na jednom místě a o něčem přemýšlel, ne a ne ustoupit, stál na tom místě až do následujícího rána. Sokratova mimořádná statečnost v boji: Zachránil Albikiadův život u Poteidai a projevil úžasnou

221c-222b: Albikiadův závěr řeči Jako nikdo je Sokrates satyrem: Jeho řeči jsou podobny otvíracím silénům, zprvu se zdají směšné, avšak kdo pronikne do nitra rozpozná rozumný obsah, to že v sobě mají nejvíce božského a obrazů zdatnosti. Jsou nezbytné pro každého, kdo se chce stát pánem-krásným a dobrým. Sokrates dokáže lidi zmást tím, že je miluje, ale nakonec jsou to ti druzí, kdo musí připustit, že ho milují.

222c-223b:KONEC VEČERA: Sokrates, Agathon, and Albikiades se dohadují o zasedacím pořádku. Hlučná banda nadšenců vstupuje do místnosti a zasedací pořádek je tatam. At dawn Aristodemus awakes to overhear Socrates compelling Za úsvitu se Aristodémus probouzí, vzhůru je pouze Agathon, Aristofanes a Sokrates a poznává hl. myšlenku hovoru- týž muž má uměti skládat komedie i tragédie, i odborně vzdělaný básník tragický, má být básníkem komedií. Poté usíná Aristofanés i Agathon, Sokrates odchází do Lykea a až navečer odchází domů spát.