Kvalifikační práce

Pojem a soud v tradiční logice (Bc)

TVRDÝ, Josef. Logika, Praha: Melantrich, 1937

Filozofie pro děti v MŠ _____ (Bc)

P4C in Elementary School _____

Student v první části své práce představí historii, charakter a význam filosofie s dětmi. V druhé části popíše a následně zhodnotí praktické zkušenosti s moderováním filosofických "zkoumajících společenství" v kontextu dané či daných MŠ.

• Brenifier, O. Enseigner par le débat, Éditions CRDP de Bretagne, 2002.
• Lipman, Matthew, Harry Stottlemeier's Discovery, Upper Montclair, NJ: Institute for the Advancement of Philosophy for Children, 1974
• ---, 1991, Thinking in Education, New York: Cambridge University Press; 1991/2003.
• Matthews, G. Philosophy and the Young Child, Cambridge, MA: Harvard University Press, 1980.
• Pritchard, Michael, "Philosophy for Children", The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Spring 2014 Edition), Edward N. Zalta (ed.), URL = <http://plato.stanford.edu/archives/spr2014/entries/children/>.
• Sharp, A. M. Nemocnice pro panenky. Překlad a předmluva Petr Bauman. České Budějovice: TF JU, Centrum filozofie pro děti, 2010. 44 stran.
• UNESCO, Philosophy: A School of Freedom. Teaching philosophy and learning to philosophize: Status and prospects., UNESCO Human Security, Democracy and Philosophy Section, Social and Human Sciences Sector, Paris: UNESCO Publishing, 2007.

Čtyřkategoriální ontologie: Aristotelés a Lowe (Mgr)

Four-category ontology: Aristotle and Lowe

V současné analytické metafyzice jsou populární především tři teorie ohledně základní struktury věcí: (1) teorie tropů, podle nichž je vše jednotlivé, např. tento člověk i tato jeho váha, (2) teorie jednotlivina/obecná-vlastnost, podle níž vykazují jednotliviny (např. tento člověk) obecné vlastosti (např. váhu), (3) teorie svazků, podle níž je vše obecné a jednotliviny jsou určité svazky těchto obecnin (např. tento člověk je průnikem určité obecné váhy, barvy, tvaru, atd.). Aristotelés naproti tomu zastával teorii, která počítá s jednotlivými i obecnými substancemi a jednotlivými i obecnými akcidenty. Tuto teorii, do jisté míry nezávisle na Aristotelovi, hájí ve své knize Four-category ontology (2006) britský analytický metafyzik E. J. Lowe. V této práci půjde o představení a komparaci obou koncepcí.

• Aristotelés. Kategorie, Fyzika, Metafyzika.
• Gracia, Jorge. Individuality. An Essay on the Foundation of Metaphysics, New York: SUNY, 1988.
• Lowe, E. J. The Four-Category Ontology: A Metaphysical Foundation for Natural Science, Oxford University Press, 2006.
• Novotný, D. D. a Novák, L. Neo-Aristotelian Perspectives in Metaphysics, Routledge, 2014
• Shields, Christopher. Aristotle. Routledge, 2007.
• Tahko, Tuomas, ed. Contemporary Aristotelian Metaphysics, Cambridge: Cambridge University Press, 2012.

Substance: Aristotelés a Swinburne

Substance: Aristotle and Swinburne

Richard Swinburne, jeden z nejvýznamnějších žijících analytických filosofů teismu, ve své knize The Christian God (1994) stručně představuje základní pojmy metafyziky, mj. i pojem substance. Swinburnovo pojetí substance se liší od tradičního pojetí Aristotelova. V této práci půjde o představení obou koncepcí a jejich komparaci.

Aristotelés. Kategorie, Fyzika, Metafyzika Ayers, Michael. "Substance: Prolegomena to a Realist Theory of Identity" The Journal of Philosophy, Vol. 88, No. 2 (Feb., 1991), pp. 69-90. Shields, Christopher. Aristotle. Routlede, 2007. Swinburne, Richard The Christian God. Oxford: Oxford University Press, 1994.

Meditace: formy a filosofické předpoklady

Meditation: forms and philosophical implications

Meditací rozumí různí lidé různé aktivity. Někteří při meditaci přemýšlí, jiní nikoli, někteří meditují krátce, jiní dlouho, někteří meditaci spojují s vnější činností, jiní se stahují do ústraní, někteří považují meditaci za činnost náboženskou, jiní jako součást psychohygieny. Lze nalézt něco, co by bylo společného všem aktivitám, které se nazývají meditací? Cílem práce je představit základní formy duševních/duchovních aktivit, které se dnes označují jako meditace, a pokusit se o jejich klasifikaci, případně definici a o identifikaci hlubších otázek, které meditativní praxe vyvolává.

• Hadot, Pierre, Philosophy as a Way of Life, Wiley-Blackwell, 1995.
• Goleman, Daniel. The meditative mind: The varieties of meditative experience. New York: Tarcher, 1988.
• Siegel, Dan. Mindsight: The New Science of Personal Transformation. Random House, 2010.

Scholastika jako interkulturní fenomén

Scholastics as an inter-cultural phenomenon

Termínem "scholastika" se běžně označuje západní středověká a novověká katolická filosofická/teologický kultura. V posledních letech se ovšem tento termín ujal i pro označení protestanského myšlení raného novověku a dokonce se vyskytly i pokusy o aplikaci tohoto termínu v kontextu dalších kultur - orthodoxní, budhistické, hinduistické, taoistické, konfuciánské, atd. Cílem práce je představit a zhodnotit tyto pokusy o inter-kulturní aplikaci termínu "scholastika". Je toto užití legitimní? Existují natolik výrazné podobnosti mezi některými tradicemi různých kulturních okruhů, že je možné přenést tento termín, původně užívaný v kontextu západního katolictví, do dalších kontextů?

• Cabezo?n, Jose? Ignacio. Scholasticism: Cross-Cultural and Comparative Perspectives, New York: State University of New York Press 1998.
• Novotný, Daniel D. "In Defense of Baroque Scholasticism", Studia Neoaristotelica 2 (VI), Praha: 209

? 233.

• Sousedík, Stanislav. Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím, Praha: Vyšehrad, 1997.

Obecné

• Veber, T. a Bauman, P. Metodická pomůcka ke zpracování závěrečných prací, České Budějovice, 2010.