ZS 2014/2015: Seminář z antické filosofie

Z WiKi TF
Přejít na: navigace, hledání

Setkání

2.10.2014 (13.25-14.55 TK-210): úvodní hodina "Platón a Aristotelés"

říjen a listopad: samostudium, konzultace přes email či Skype

18.12.2014

8.1.2014

další setkání dohodou

Hodnocení

Zápočet bude udělen po řádném splnění zadaných úkolů: (1) Průběžná příprava formou poznámek k předepsaným knihám; (2) konzultace přes email či Skype, příp. docházka; (3) jeden až dva opakovací zápočtové testy (max. z prvního testu 35). Ke splnění podmínek zápočtu je třeba 75 procent z max. počtu bodů.

Úkoly a termíny

9.10.2014: zpráva 1 z četby Platónovy Apologie

16.10.2014: zpráva 2 z četby Platónova Eutyfróna

23.10.2014: zpráva 3 z četby Platónovy Ústavy I

30.10.2014: zpráva 4 z četby Platónovy Ústavy I, příp. sekundární literatury (Barnes či Ricken)

06.11.2014: zpráva 5 ze sekundární literatury (Barnes nebo Ricken)

13.11.2014: zpráva 6: Etika Nikomachova kn. 1 (příp. 10)

20.11.2014: zpráva 7: Politika kn. 1 (příp. 8)

27.11.2014: zpráva 8: Metafyzika I.1-3, II

04.12.2014

11.12.2014


Seznam studentů

ANDĚL Marek

BAROŠ Jan

BARTUŠOVÁ Michaela ZP1, ZP2 (Apologie), ZP3 (Eutyfrón), ZP4 (Ústava), ZP5 (Ricken), ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika)

BAŠTOVÁ Lucie ZP1 (Eutyfrón), ZP2 (Apologie), ZP3 (Ústava) ZP4+ (Metafyzika), ZP5+ (Barnes, Ústava), ZP6 (Etika Nikomachova)

BECK Tomáš

BILENČUKOVÁ Tereza ZP1 (Metafyzika), ZP2 (Metafyzika) ZP3 (Metafyzika), ZP4 (Ústava)

CARASOVÁ Adéla ZP1 ZP2 ZP3 (Apologie) ZP4 (Ústava), ZP5++ (Metafyzika)

DOLANSKÝ Jaromír ZP1 (Apologie), ZP2 (Eutyfrón), ZP3 (Ústava) ZP4 (Politika)

DOMINOVÁ Barbora ZP1, ZP2, ZP3, ZP4 (Metafyzika) ZP5+ (Metafyzika) ZP6 (Etika Nikomachova)

DRAŽILOVÁ Lenka ZP1+, ZP2 (Apologie), ZP3 (Eutyfrón), ZP4 (Ústava), ZP5 (Ricken), ZP6 (Etika Nikomachova)

GAGOVÁ Lucie

HAVLOVÁ Tereza

HOZNEDLOVÁ Miroslava ZP1 (Eutyfrón), ZP2 (Apologie) ZP3 (Ústava), ZP4 (Ricken), ZP5 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika)

CHLUMECKÝ Hynek ZP1 (Apologie) ZP2 (Ústava)

JOKLOVÁ Veronika ZP1 ZP2 ZP3 (Ústava), ZP4 (Ústava), ZP5+ (Hare), ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika)

KALENSKÝ Martin ZP1 (Eutyfrón), ZP2 (Ústava), ZP3- (Metafyzika),

KRÁLÍKOVÁ Veronika ZP1 ZP2 ZP3 (Eutyfrón) ZP4 (Ústava), ZP5 (Ústava), ZP6 (Ústava) ZP7 (Barnes, Blecha)

KREJČOVÁ Anna ZP1 ZP2 ZP3 (Ústava) ZP4 (souhrn)

KRONIKA Ondřej Alexandr

KUTIŠOVÁ Tereza ZP1 (Apologie), ZP2 (Eutyfrón), ZP3 (Ústava) ZP4 (Ricken), ZP5 (Ústava), ZP6 (Etika Nikomachova)

MALÍŘSKÁ Eva ZP1 ZP2 ZP3 (Ústava)

MAREŠOVÁ Tereza ZP1 (Apologie), ZP2 (Eutyfrón), ZP3+ (Ústava), ZP4 (Metafyzika), ZP5 (Ricken), ZP6 (Etika Nikomachova)

MIHULOVÁ Lucie

MITRENGOVÁ Tereza ZP1 (Apologie), ZP2 (Eutyfrón), ZP3 (Ústava), ZP4 (Ricken), ZP5 (Ústava), ZP6 (Etika Nikomachova)

NAVRÁTILOVÁ Andrea ZP1, ZP2 (Apologie), ZP3 (Eutyfrón), ZP4 (Ústava), ZP5 (Ricken), ZP6 (Metafyzika), ZP7 (Politika)

NĚMCOVÁ Petra ZP1 ZP2 ZP3 (Eutyfrón) ZP4 (Ústava), ZP5 (Ústava), ZP6 (Ústava), ZP7 (Barnes, Blecha)

NOVOTNÁ Renata ZP1, ZP2 (Apologie), ZP3 (Eutyfrón), ZP4 (Ústava), ZP5 (Ricken) ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika)

SEDLÁČKOVÁ Bára ZP1-3 (Apologie, Eutyfrón, Ústava)

SOUKUP Vít

TIMMERMANSOVÁ Michaela ZP1, ZP2 (omluva)

VACH Karel

VALENTA Martin

VEBER Luděk ZP1 (Apologie), ZP2 (Eutyfrón), ZP3 (Ústava), ZP4 (Ricken), ZP5 (Ústava), ZP6 (Etika Nikomachova)

VRBOVÁ Andrea ZP1 (Eutyfrón), ZP 2 (Apologie), ZP3 (Ústava), ZP4+ (Metafyzika), ZP+ (Barnes, Ústava), ZP6 (Etika Nikomachova)

VYSOČAN Lukáš, ZP1 (Eutyfrón) ZP2 (Apologie), ZP3 (Ústava), ZP4 (Ricken), ZP5 (Metafyzika), ZP6 (Politika)


Výběr z otázek a témat:

"Přemýšlím­-li o této části Obrany, přicházejí otázky, např. Zda bylo vůbec možné Sokrata soudit za to, že hlásá své vlastní názory a během své obhajoby dokazuje, že si o sobě myslí, že je pouhý člověk, tedy je moudrý jako může být jakýkoliv jiný člověk. Že se snaží o poznání, ale v lidských mezích. Při promluvě o učitelých moudrosti znovu dokazuje, že on sám sebe nepovažuje za někoho nadřazeného, ba že dokonce respektuje osoby moudřejší, než je on sám. (Občas mi přijde, že Sokrates mluví sarkasticky, možná i ironicky. Je to podmíněné mým vlastním způsobem chápání věcí, pohledem na současnost, doubou, ve které žiji? Nebo to tak opravdu bylo míněno? Pokusím se znovu hledat v textech a najít i jiný smysl, něž jaký já sama zřejmě vidět chci.)" (L. Dražilová)

"Docela by nás zajímalo, co tou vyšší moudrostí myslel.Nejspíše asi boha. Myslíme si, že největším jeho zjišťěním bylo, když si on sám uvědomile svoji nevědomost, tj. že nemůže obsáhnout všechno vědění. Nechápeme, že ho lidé obvinili z bezbožnosti a kažení mládeže, zvláště když on sám říká, že moudrý je bůh - lidská moudrost má malou cenu." R. Novotná a M. Bartušová

"Myslíme, že také Melétovi bravurně vysvětlit, že není žádný neznaboh." R. Novotná a M. Bartušová - Jakým způsobem Sókratés "vysvětluje"?

"Pravá funkce filosofa ve společnosti. Je vždy dána od bohů (jak to o sobě tvrdí Sokrates)? A jak silné toto pouto musí být, když ho nezpřetrhá ani strach ze smrti a ponížení." Baštová a Vrbová

"podstatná otázka z dialogu Euthyfrón - Podle čeho lze vlastně člověka soudit? Nakolik si připodobňujeme bohy a jejich podstatu k tomu, co zrovna potřebujeme? Resp. k odůvodnění vlastního jednání? Co Euthyfróna přesvědčilo, že on je hoden blízkosti bohů a že zná jejich pohnutky? Lze se vůbec někdy odvolávat na vyšší síly, když jsou nám, obyčejným lidem, vzdálené a nedotknutelné? Pokud ne, kde hledat pravdu, správnost lidského počínání, pokud i bohové mají své nekonečné konflikty? Na odpověď mě vlastně přivedl včera náš vyučující teologie ... a která se shoduje s celou Sokratovou filozofií - nesmíme si dělat nároky na vlastnění pravdy. Pravda není uchopitelná. Pokud máme pocit, že ji držíme v hrsti, jsme jen krůček od toho si ji připodobnit k vlastní iluzi a útočit touto vizí proti ostatním." Adéla Carasová - Souhlasil by Sókratés s tím, že "pravda není uchopitelná"? Co to vlastně znamená?

"Snad nebude příliš troufalé, když si dovolím říci, že mi přišlo, že Sokratés, ač šlo o velmi moudrého člověka, občas až moc zdůrazňuje svou dobrotu a velikost, což mi přijde spíš, v případě důstojnosti a moudrosti, kontraproduktivní ..." Dolanský - Ano, athénskému lidovému soudu to přišlo také tak. Proč to Sókratés dělá? Má k tomu důvody?

"Byla doopravdy smrt Sokrata nutná, i když za své konání nechtěl žádné peníze a každý se sám mohl rozhodnout, zda-li bude Sokratovi naslouchat? Nebo byl jen "nepohodlný" a bylo nutné se ho zbavit?" V. Joklová

"Proč se Sókrates nebojí smrti? Protože pro něj je smrt požehnáním tedy dobrem a buď je smrt "zničením" - kdy najde klid od starostí a nebo je to přechod na jiné místo kde potkává duše slavných lidí. A ten kdo se bojí smrti, pokládá smrt za zlo i když neví zda zlem je nebo zda je požehnáním tedy dobrem." Hoznedlová Jedná se o přesvědčivý argument - proč ano, proč ne?

"Tento problém [potlačování svobody projevu] by se dal přenést i do dnešní doby, kdy máme ve svých názorech svobodu proto bychom neměli být odsuzováni, ale i nadále tento jev přetrvává." Kutišová, Mitrengová, Veber Šlo Sókratovi o svobodu projevu? Mluví o ní v textu?


Ústava

"Kefalos říká, že ten kdo strávil život dobře a spravedlivě, nemusí se bát, nic hrozného ho po smrti nečeká. (Této myšlenky by se měli řídit i lidé dnešní doby.)” Sympatizuje Platón s Kefalem či nikoli? V jakém smyslu ano či ne? (Nápověda - všimněte si, jak rychle je rozhovor ukončen a proč)

"Říká se, že v Platónových knihách není žádný detail náhodou, ale během četby jsem si říkala- bylo opravdu nutné zabývat se tak zcestnými úsudky Trasymacha? ... Trasymachos se pak chytá jiného vysvětlení, ve kterém vynechává morálku a pouští se až k pudu sebezáchovy, kde si každý snaží urvat co nejvíce pro sebe, aby snad nestrádal. Oproti němu pak Sokratova myšlenka působí velice vznešeně."


Etika Nikomachova

"Nuže, jest snad souhlasně dokázáno, že blaženost jest nazývati nejvyšším dobrem, jest však potřebí ještě jas- nějšího výkladu o tom, co jest. To se může státi nejspíše tím, že uvážíme, jaký jest úkol ! člověka." (1097b24) Co to znamená? A jak dostáváme z úvahy o "úkolu" člověka řešení otázky po blaženosti?

"Lidským dobrem se stává činnost duše z hlediska zdatnosti ... v životě úplném." (1098a16-19) Toto je definice blaženosti (skrze pojem dobra v němž blaženost spočívá). Co znamená?

Aristotelés dále probírá vnější dobra (život úplný) a jejich nutnost pro blažený život - jaké to má důsledky pro pojetí Sókratova života?

"Ježto blaženost jest jakási činnost duše z hlediska dokonalé ctnosti, musíme přihlédnouti ke ctnosti. Neboť tím lépe prozkoumáme také podstatu blaženosti." (1102a5) Je zde návaznost na předchozí definici? (Nápověda: zdatnost - ctnost)

"Ústředním motivem textu Etiky Nikomachovy by, podle nás, mohla být blaženost, nebo jakési rozdělení dobra a ctností, které jsou důsledně děleny do kategorií. Zaujalo nás, jak se v celém textu Aristoteles snaží vztahovat individuální dobro k dobrou obce, které soustavně staví pravě nad dobro jedince. Dále nás mj. zaujaly tyto myšlenky: 1. Blaženost jako činnost duše z hlediska zdatnosti. 2. Blaženost nemůže být nahodilá, protože je darem od bohů. 3. Blažená nemohou být zvířata, ale ani děti. 4. Ctnostné chování je velmi stálé. Čím je ctnostnější, tím je stálejším. A největší ctností je blaženost. Tudíž blažený člověk se nemůže chovat jinak, než dobře? 5. Rozdělení duše člověka na rozumovou a nerozumovou část, kdy jsou obě ovlivněny rozumem." Baštová, Vrbová


Politika

"Aristotelés vidí v každém subjektu jeho tzv. přirozenost, což bych si dovolil přiřadit k jakési odnoži typu temperamentu. I tak ale v tomto ohledu navazuje na Platónův výrok, že všechny ctnosti je nutné zdokonalovat, aby byly v harmonii a tím dávají vznik té čtvrté, spravedlnosti." Dolanský Co je to přirozenost (fysis)?

"Dále Aristoteles uvádí, že obec je útvar přirozený a že člověk je bytost přirozeně určená pro život v obci. Kdo žije mimo ni, je buďto špatný člověk nebo lepší než ostatní lidé. Co tedy mírumilovný a osamělý lovec, žijící hluboko v lesích? Je špatný či lepší než ostatní? Zřejmě záleží na tom jak by žil. Ale podle Aristotela je člověk určený žít pospolitý život a tento člověk by zřejmě byl špatný." Joklová Téma: Aristoteles vs. Rousseau