Aristotelský filosofický systém

Z WiKi TF
Přejít na: navigace, hledání

Seminář slouží jako úvod do Aristotelovy filosofické vize pro pokročilé studenty. Půjde nám o uchopení systematických souvislostí mezi fundamentálními elementy Aristotelova myšlení (přirozenost, explanace, hylomorfismus, teleologie, metoda, logika, věda, dialektika, esencialismus, substance, atd.) Kromě úryvků z primární literatury nám bude průvodcem i nejnovější sekundární literatura.


Setkání

Setkání a konzultace dle domluvy (většinou v út 14.00-15.00 v kanceláři 214B).

Příklad předběžného (!) rozpisu níže. V případě zájmu se ale můžeme věnova i jiným částem Aristotelova filosofického systému.

14.02.2023 Touha rozumnět (Metafyzika I,1-2; Lear 1)

  • úvodní konzultace

21.02.2023 Přirozenost I: Přirozenost (Fyzika II,1-2; Lear 2.1)

  • setkání je

28.02.2023 Přirozenost II: Příčiny (Fyzika II,3; Lear 2.2)

DALŠÍ TÉMATA SI ROZVRHNEME

07.03.2023 Přirozenost III: Náhoda (+ zbytek Fyziky II, příp. III,1-3; Lear 2.3)

14.03.2023 Přirozenost IV: Živočichové (Fyzika II,9; De part. anim.; Lear 2.4)

21.03.2023

28.03.2023 Změna I: Parmenidovské námitky (Fyzika I, 7-8, III,1-8; Lear 3.1)

04.04.2023 Změna II: Analýza změny (ibid.; Lear 3.2)

11.04.2023 Změna III: Nekonečno (ibid.; Lear 3.3)

18.04.2023 Změna IV: Nekonečno času (Fyzika IV, 10-14; Lear 3.4)

25.04.2023 Změna V: Zénónův šíp ((Fyzika VI; Lear 3.5)

02.04 Závěr

Zápočet: Pravidelná týdenní příprava, která se prokáže (krátkou) písemnou zprávou ze zadané četby (celkem 10).


Relevantní kapitoly z knihy Jonathana Leara + klíčová témata

1. Touha rozumnět

Přirozenost

2.1. Přirozenost jako vnitřní princip změny

  • být "od přirozenosti (fysei)", látka vs. forma jako vnitřní princip změny, forma jako cíl (telos),
  • forma určuje/uspořádává/sjednocuje látku,
  • přirozenost je podstatou (ousia)

2.2. Rozumnění a "proč"

  • "otázka "proč", "způsoby, jimiž uvádíme příčinu" (o sobě/nahodilá, původní/vzdálená, jednoduchá/složená; v možnosti/v uskutečnění)

2.3. Čtyři způsoby [+ náhoda]

  • látková: "to z čeho věc vzniká a v čem trvá"
  • formální: "logos bytnosti (="toho, čím je tomu být")
  • účinná: (forma v činném stavu jako) zdroj změny či klidu, stavitel jako příčina v mohoucnosti vs. "stavící stavitel" jako skutečná příčina, pozorovatelnost skutečné příčiny (vs. Hume a kauzalita událostí), "učitelovo vyučování se děje na žákovi" (s.46), "'Stavějící stavitel' a 'stavěný dům' odkazují k jedné a téže události z dvojího úhlu pohledu." (s.47),
  • účelová: (forma jako) "to, kvůli čemu"
  • (reálná) teleologie není slučitelná s nutností [ale ani s náhodou, tyche?]; (reálnou) teleologii je třeba odlišit od samovolnosti (to automaton), což je pouze zdánlivá teleologie; řád je výrazem působení (neredukovatelných) forem, účelnost nemusí být "oduševnělá",

2.4. Srdce živočichů

  • forma určuje materii ("Ačkoli tedy dům nemůže vzniknout bez látky, nelze podle Aristotela říci, že existuje díky látce", Lear s. 58)
  • hypotetická nutnost: daná forma musí mít danou materii, ale materia neurčuje formu (př. ruka)
  • k porozumnění formě je třeba empiricky zkoumat vývoj daného organismu a jeho charakteristické činnosti
  • hierarchie látky/formy - formální zkoumání látky ("Zatímco se naše zkoumání ponořuje stále hlouběji do látky, naše porozumnění se nesetkává s ničím jiným než s formou" s. 62)

Změna

3.1. Parmenidovské námitky

  • "Parmenidova nezkušenost" - změna je možná, filosofie dává nahlédnou proč jsou naše předteoretické názory pravdivé, je třeba najít zrnko pravdy v názorech/argumentaci protivníka,
  • změna musí být myslitelná: jsoucí vzniká v jistém smyslu z nejsoucího (hudebník z něčeho nehudebního), v jistém ze jsoucího (z člověka hudebního v mohoucnosti se stává skutečným hudebník)

3.2. Analýza změny

  • "Změna je ... uskutečňováním jsoucna, jež je v mohoucnosti, jako takového."
  • zaměření změny; forma jako působitel změny
  • organismy jako "sama sebe pohybující" - nehomogenní celky (části pohybované vs. pohybující) - první hybatel není ad hoc, ale vysvětluje zahájení změny
  • Hegelova kritika Aristotela v dialektice pána a raba (rab je aktivní činitel) - Marxova kritika Hegela (rab nevítězí: "protože stavící stavitel představuje stejnou činnost jako stavěný dům, je kapitalistický dělník odcizován sobě samému")

3.3. Nositelé změny I: nekonečno

  • Porozumnění změně předpokládá porozumnění místu, času, kvantitě a to dále kontinuu, a to dále nekonečnu.
  • dělitelnost - potenciální nikoli aktuální nekonečno
  • Aristoteles zakládá potencialitu nekonečna ve struktuře kvantity, intuicionisté v procesu (schopnosti matematiků)
  • Aristotelova odpověď na Zénónův paradox s želvou: nekonečno aktuálních vs. potenciálních bodů; úsečku lze dělit kdekoli (anywhere), ale ne všude (everywhere)
  • Aristotelova krika pojetí nekonečna jako toho, co vše obsahuje; naopak nekonečno je spíše "obsahováno", nemá formu, je "látkou")
  • Aristotelova argumentace se opírá o vlastní myslitelnost změny

(Lear zde vynechává témata: místo, IV, 1-5 a prázdno IV, 6-9)

3.4. Nositelé změny II: nekonečnost času

  • čas není pohybem, ale není ani bez pohybu
  • čas závisí na změně/pohyb, je to "počet/míra pohybu vzhledem k před a poté"
  • nekonečno času je jiné než nekonečno dělitelnosti či počtu
  • porozumět času a porozumět zkušenosti času - čas je "částečně konstituován měřící činností duše" (s. 96)
  • nekonečno času je jiné než nekonečno rozhlehlosti (nebesa se pohybují v kruhu, tj. prochází stejným bodem)
  • nekonečnost času v mohoucnosti - vágnost času - Aristotelův svět neměl první změnu, z toho ale nevyplývá, že uplynulo (aktuálně) nekonečné množství času (pace Kant)

3.5. Paradox změny. Zénónův šíp

  • (1) Cokoli, co zaujímá místo v právě té velikosti, jakou má samo, je v klidu. (2) Letící šíp se pohybuje v přítomnosti. (3) Avšak v přítomnosti zaujímá šíp místo právě té velikosti, jakou má sám. (4) Tedy šíp je v přítomnosti a v klidu. (5) Proto je pohybující se šíp během svého pohybu v klidu.
  • Aristotelova první kritika (platnost): čas není složen z nyní (okamžiků přítomnosti);
  • Aristotelova druhá kritika (pravdivost premis): contra (1) - šíp v místě není v klidu či pohybu; contra (2) šíp se nepohybuje v přítomném okažiku NEBO contra (3) šíp se pohybuje v přítomném intervalu, ale nezaujíma tím pádem místo, které odpovídá jeho velikosti.
  • Moderní odpověď: pohyb v okamžiku (limita) - trik či pravda?
  • Odpověď skeptikům není definitivní, je dána tím, která z našich/skeptikových předpokladů přijímáme a která nikoli


Literatura


Základní

Aristotelés, Fyzika, Metafyzika, příp. další části Aristotelova díla.

LEAR, Jonathan, Aristotelés: Touha rozumnět, Praha, Oykoimenh, 2016


Rozšiřující

BODNAR, Istvan, "Aristotle's Natural Philosophy", SEP, 2006/2018

BYRNE, Christopher, Aristotle's Science of Matter and Motion, 2019

FESER, Edward, Aristotle's Revenge, 2018

SACHS, Joe, Aristotle's Physics: A Guided Study, 1995

SACHS, Joe, "Aristotle: Motion and its Place in Nature", IEP, 2006/2018

SHIELDS, Christopher, Aristotle, 2007

Doplňující

HOBZA, Pavel, ZIELINA, Martin, Řecká filosofie I: Jazykově-filosofický úvod, Olomouc 2013.

Audio a video

Aristotelés, Fyzika, audiokniha Librivox, audiokniha Lit2Go

Leroi, Armand, Aristotle's Lagoon, dokumentární film BBC4


Seznam studentů

LANDOVÁ Barbora

STRAKOVÁ Kristýna

Citováno z „http://wiki.tf.jcu.cz/index.php?title=Aristotelský_filosofický_systém&oldid=4248“