ZS 2014/2015: Seminář z antické filosofie: Porovnání verzí

Aktuální verze z 15. 1. 2015, 07:05

Setkání

2.10.2014 (13.25-14.55 TK-210): úvodní hodina "Platón a Aristotelés"

říjen a listopad: samostudium, konzultace přes email či Skype

18.12.2014

8.1.2014

další setkání dohodou

Hodnocení

Zápočet bude udělen po řádném splnění zadaných úkolů: (1) Průběžná příprava formou poznámek k předepsaným knihám (9+1 bod); (2) konzultace přes email či Skype, příp. docházka (2+3 body). K doplnění chybějících bodů je možné vykonat doplňkový zápočtový test či domluvit se na konzultaci. Ke splnění podmínek zápočtu je třeba 75 procent z max. počtu bodů.

Úkoly a termíny

9.10.2014: zpráva 1 z četby Platónovy Apologie

16.10.2014: zpráva 2 z četby Platónova Eutyfróna

23.10.2014: zpráva 3 z četby Platónovy Ústavy I

30.10.2014: zpráva 4 z četby Platónovy Ústavy I, příp. sekundární literatury (Barnes či Ricken)

06.11.2014: zpráva 5 ze sekundární literatury (Barnes nebo Ricken)

13.11.2014: zpráva 6: Etika Nikomachova kn. 1 (příp. 10)

20.11.2014: zpráva 7: Politika kn. 1 (příp. 8)

27.11.2014: díkůvzdání

04.12.2014: zpráva 8: Metafyzika I.1-3, II

11.12.2014: zpráva 9: O duši (nahlédnout a prolistovat)

18.12.2014: diskuse (Apologie)

8.1.2015: diskuse (Ústava)

15.1.2015: zápis zápočtů, příp. diskuse (Etika Nikomachova)

Seznam studentů

ANDĚL Marek, D,

BAROŠ Jan

BARTUŠOVÁ Michaela, D, ZP1, ZP2 (Apologie), ZP3 (Eutyfrón), ZP4 (Ústava), ZP5 (Ricken), ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika), ZP8 (Metafyzika), ZP9 (O duši)

BAŠTOVÁ Lucie, D, D, ZP1 (Eutyfrón), ZP2 (Apologie), ZP3 (Ústava) ZP4+ (Metafyzika), ZP5+ (Barnes, Ústava), ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika)

BECK Tomáš, D, D,

BILENČUKOVÁ Tereza, D, ZP1 (Metafyzika), ZP2 (Metafyzika) ZP3 (Metafyzika), ZP4 (Ústava)

CARASOVÁ Adéla, D, D, ZP1 ZP2 ZP3 (Apologie) ZP4 (Ústava), ZP5++ (Metafyzika), ZP6+ (Etika Nikomachova)

DOLANSKÝ Jaromír, D, D ZP1 (Apologie), ZP2 (Eutyfrón), ZP3 (Ústava) ZP4 (Politika), ZP5 (O duši), ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Metafyzika)

DOMINOVÁ Barbora, D, D, ZP1, ZP2, ZP3, ZP4 (Metafyzika) ZP5+ (Metafyzika) ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7+ (Politika), ZP8 (O duši), ZP9 (Metafyzika)

DRAŽILOVÁ Lenka, D, ZP1+, ZP2 (Apologie), ZP3 (Eutyfrón), ZP4 (Ústava), ZP5 (Ricken), ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Metafyzika), ZP8 (Politika), ZP9 (O duši)

GAGOVÁ Lucie, D,

HAVLOVÁ Tereza, D,

HOZNEDLOVÁ Miroslava D, ZP1 (Eutyfrón), ZP2 (Apologie) ZP3 (Ústava), ZP4 (Ricken), ZP5 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika), ZP8 (Metafyzika)

CHLUMECKÝ Hynek, D, D, ZP1 (Apologie) ZP2 (Ústava)

JOKLOVÁ Veronika, D, D, ZP1 ZP2 ZP3 (Ústava), ZP4 (Ústava), ZP5+ (Hare), ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika), ZP8 (Metafyzika)

KALENSKÝ Martin, D, ZP1 (Eutyfrón), ZP2 (Ústava), ZP3- (Metafyzika), ZP4 (Etika Nikomachova), ZP5 (Politika)

KRÁLÍKOVÁ Veronika, D, D, ZP1-ZP3 (Eutyfrón) ZP4 (Ústava), ZP5 (Ústava), ZP6 (Ústava) ZP7 (Barnes, Blecha), ZP8 (Met), ZP9 (Etika N.), ZP10 (Politika). ZP11 (O duši)

KREJČOVÁ Anna, D, D, ZP1 ZP2 ZP3 (Ústava) ZP4 (souhrn), ZP5- (Eutyfrón)

KREJČOVÁ Adéla, D, ZP1- (Apologie), ZP2- (Ústava), ZP3-4 (Etika Nikomachova, Ricken)

KRONIKA Ondřej Alexandr

KUTIŠOVÁ Tereza, D, D, ZP1 (Apologie), ZP2 (Eutyfrón), ZP3 (Ústava) ZP4 (Ricken), ZP5 (Ústava), ZP6 (Etika Nikomachova), ZP (Politika)

MALÍŘSKÁ Eva, D, ZP1 ZP2 ZP3 (Ústava)

MAREŠOVÁ Tereza, D, ZP1 (Apologie), ZP2 (Eutyfrón), ZP3+ (Ústava), ZP4 (Metafyzika), ZP5 (Ricken), ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika)

MIHULOVÁ Lucie, D,

MITRENGOVÁ Tereza, D, D, ZP1 (Apologie), ZP2 (Eutyfrón), ZP3 (Ústava), ZP4 (Ricken), ZP5 (Ústava), ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika)

NAVRÁTILOVÁ Andrea, D, D, ZP1, ZP2 (Apologie), ZP3 (Eutyfrón), ZP4 (Ústava), ZP5 (Ricken), ZP6 (Metafyzika), ZP7 (Politika), ZP8 (Metafyzika), ZP9 (O duši)

NĚMCOVÁ Petra, D, D, ZP1-ZP3 (Eutyfrón) ZP4 (Ústava), ZP5 (Ústava), ZP6 (Ústava), ZP7 (Barnes, Blecha), ZP8 (Met) ZP9 (Etika N), ZP10 (Politika), ZP11 (O duši)

NOVOTNÁ Renata, D, D, ZP1, ZP2 (Apologie), ZP3 (Eutyfrón), ZP4 (Ústava), ZP5 (Ricken) ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika), ZP8 (Metafyzika), ZP9 (O duši)

SEDLÁČKOVÁ Bára, D, D, ZP1-3 (Apologie, Eutyfrón, Ústava)

SOUKUP Vít, D,

TIMMERMANSOVÁ Michaela, D, ZP1, ZP2, ZP3-8 (Ústava, Etika, Politika, EN, Metafyzika, Ricken),

VACH Karel, D,

VALENTA Martin

VEBER Luděk, D, D, ZP1 (Apologie), ZP2 (Eutyfrón), ZP3 (Ústava), ZP4 (Ricken), ZP5 (Ústava), ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika), ZP8 (Metafyzika)

VRBOVÁ Andrea, D, D, ZP1 (Eutyfrón), ZP 2 (Apologie), ZP3 (Ústava), ZP4+ (Metafyzika), ZP+ (Barnes, Ústava), ZP6 (Etika Nikomachova), ZP7 (Politika)

VYSOČAN Lukáš, D, D, ZP1 (Eutyfrón) ZP2 (Apologie), ZP3 (Ústava), ZP4 (Ricken), ZP5 (Metafyzika), ZP6 (Politika), ZP7 (Metafyzika) (++)

Výběr z otázek a témat:

Obrana

"Přemýšlím­-li o této části Obrany, přicházejí otázky, např. Zda bylo vůbec možné Sokrata soudit za to, že hlásá své vlastní názory a během své obhajoby dokazuje, že si o sobě myslí, že je pouhý člověk, tedy je moudrý jako může být jakýkoliv jiný člověk. Že se snaží o poznání, ale v lidských mezích. Při promluvě o učitelých moudrosti znovu dokazuje, že on sám sebe nepovažuje za někoho nadřazeného, ba že dokonce respektuje osoby moudřejší, než je on sám. (Občas mi přijde, že Sokrates mluví sarkasticky, možná i ironicky. Je to podmíněné mým vlastním způsobem chápání věcí, pohledem na současnost, doubou, ve které žiji? Nebo to tak opravdu bylo míněno? Pokusím se znovu hledat v textech a najít i jiný smysl, něž jaký já sama zřejmě vidět chci.)" (L. Dražilová)

"Docela by nás zajímalo, co tou vyšší moudrostí myslel.Nejspíše asi boha. Myslíme si, že největším jeho zjišťěním bylo, když si on sám uvědomile svoji nevědomost, tj. že nemůže obsáhnout všechno vědění. Nechápeme, že ho lidé obvinili z bezbožnosti a kažení mládeže, zvláště když on sám říká, že moudrý je bůh - lidská moudrost má malou cenu." R. Novotná a M. Bartušová

"Myslíme, že také Melétovi bravurně vysvětlit, že není žádný neznaboh." R. Novotná a M. Bartušová - Jakým způsobem Sókratés "vysvětluje"?

"Pravá funkce filosofa ve společnosti. Je vždy dána od bohů (jak to o sobě tvrdí Sokrates)? A jak silné toto pouto musí být, když ho nezpřetrhá ani strach ze smrti a ponížení." Baštová a Vrbová

"podstatná otázka z dialogu Euthyfrón - Podle čeho lze vlastně člověka soudit? Nakolik si připodobňujeme bohy a jejich podstatu k tomu, co zrovna potřebujeme? Resp. k odůvodnění vlastního jednání? Co Euthyfróna přesvědčilo, že on je hoden blízkosti bohů a že zná jejich pohnutky? Lze se vůbec někdy odvolávat na vyšší síly, když jsou nám, obyčejným lidem, vzdálené a nedotknutelné? Pokud ne, kde hledat pravdu, správnost lidského počínání, pokud i bohové mají své nekonečné konflikty? Na odpověď mě vlastně přivedl včera náš vyučující teologie ... a která se shoduje s celou Sokratovou filozofií - nesmíme si dělat nároky na vlastnění pravdy. Pravda není uchopitelná. Pokud máme pocit, že ji držíme v hrsti, jsme jen krůček od toho si ji připodobnit k vlastní iluzi a útočit touto vizí proti ostatním." Adéla Carasová - Souhlasil by Sókratés s tím, že "pravda není uchopitelná"? Co to vlastně znamená?

"Snad nebude příliš troufalé, když si dovolím říci, že mi přišlo, že Sokratés, ač šlo o velmi moudrého člověka, občas až moc zdůrazňuje svou dobrotu a velikost, což mi přijde spíš, v případě důstojnosti a moudrosti, kontraproduktivní ..." Dolanský - Ano, athénskému lidovému soudu to přišlo také tak. Proč to Sókratés dělá? Má k tomu důvody?

"Byla doopravdy smrt Sokrata nutná, i když za své konání nechtěl žádné peníze a každý se sám mohl rozhodnout, zda-li bude Sokratovi naslouchat? Nebo byl jen "nepohodlný" a bylo nutné se ho zbavit?" V. Joklová

"Proč se Sókrates nebojí smrti? Protože pro něj je smrt požehnáním tedy dobrem a buď je smrt "zničením" - kdy najde klid od starostí a nebo je to přechod na jiné místo kde potkává duše slavných lidí. A ten kdo se bojí smrti, pokládá smrt za zlo i když neví zda zlem je nebo zda je požehnáním tedy dobrem." Hoznedlová Jedná se o přesvědčivý argument - proč ano, proč ne?

"Tento problém [potlačování svobody projevu] by se dal přenést i do dnešní doby, kdy máme ve svých názorech svobodu proto bychom neměli být odsuzováni, ale i nadále tento jev přetrvává." Kutišová, Mitrengová, Veber Šlo Sókratovi o svobodu projevu? Mluví o ní v textu?

Ústava

"Kefalos říká, že ten kdo strávil život dobře a spravedlivě, nemusí se bát, nic hrozného ho po smrti nečeká. (Této myšlenky by se měli řídit i lidé dnešní doby.)” Sympatizuje Platón s Kefalem či nikoli? V jakém smyslu ano či ne? (Nápověda - všimněte si, jak rychle je rozhovor ukončen a proč)

"Říká se, že v Platónových knihách není žádný detail náhodou, ale během četby jsem si říkala- bylo opravdu nutné zabývat se tak zcestnými úsudky Trasymacha? ... Trasymachos se pak chytá jiného vysvětlení, ve kterém vynechává morálku a pouští se až k pudu sebezáchovy, kde si každý snaží urvat co nejvíce pro sebe, aby snad nestrádal. Oproti němu pak Sokratova myšlenka působí velice vznešeně."

Etika Nikomachova

"Nuže, jest snad souhlasně dokázáno, že blaženost jest nazývati nejvyšším dobrem, jest však potřebí ještě jas- nějšího výkladu o tom, co jest. To se může státi nejspíše tím, že uvážíme, jaký jest úkol ! člověka." (1097b24) Co to znamená? A jak dostáváme z úvahy o "úkolu" člověka řešení otázky po blaženosti?

"Lidským dobrem se stává činnost duše z hlediska zdatnosti ... v životě úplném." (1098a16-19) Toto je definice blaženosti (skrze pojem dobra v němž blaženost spočívá). Co znamená?

Aristotelés dále probírá vnější dobra (život úplný) a jejich nutnost pro blažený život - jaké to má důsledky pro pojetí Sókratova života?

"Ježto blaženost jest jakási činnost duše z hlediska dokonalé ctnosti, musíme přihlédnouti ke ctnosti. Neboť tím lépe prozkoumáme také podstatu blaženosti." (1102a5) Je zde návaznost na předchozí definici? (Nápověda: zdatnost - ctnost)

"Ústředním motivem textu Etiky Nikomachovy by, podle nás, mohla být blaženost, nebo jakési rozdělení dobra a ctností, které jsou důsledně děleny do kategorií. Zaujalo nás, jak se v celém textu Aristoteles snaží vztahovat individuální dobro k dobrou obce, které soustavně staví pravě nad dobro jedince. Dále nás mj. zaujaly tyto myšlenky: 1. Blaženost jako činnost duše z hlediska zdatnosti. 2. Blaženost nemůže být nahodilá, protože je darem od bohů. 3. Blažená nemohou být zvířata, ale ani děti. 4. Ctnostné chování je velmi stálé. Čím je ctnostnější, tím je stálejším. A největší ctností je blaženost. Tudíž blažený člověk se nemůže chovat jinak, než dobře? 5. Rozdělení duše člověka na rozumovou a nerozumovou část, kdy jsou obě ovlivněny rozumem." Baštová, Vrbová

"Kniha by nás měla učit tomu,co jest tzv. dobré a co se dobrým jen zdá,ale až tak dobré není,protože to co může být „dobré“ pro jednotlivce,nemusí být dobré pro společnost." Opravdu nás toto Aristotelés učí?

"Hned na začátku se Aristoteles zabývá tím, co je nejvyšší dobro a jaké jsou stupnice účelu. Uvádí, že dobro je to, k čemu všechno směřuje, např. konání, rozhodování nebo vědecké zkoumání. A u účelu vyjadřuje, že není žádný rozdíl v tom, zda jsou činnosti samy účelem našeho konání, nebo vedle nich existuje ještě něco dalšího." Němcová, Králíková V čem spočívá činnost jež má "učel v sobě" a činnost jež ho má mimo sebe, v nečem dalším?

Politika

"Aristotelés vidí v každém subjektu jeho tzv. přirozenost, což bych si dovolil přiřadit k jakési odnoži typu temperamentu. I tak ale v tomto ohledu navazuje na Platónův výrok, že všechny ctnosti je nutné zdokonalovat, aby byly v harmonii a tím dávají vznik té čtvrté, spravedlnosti." Dolanský Co je to přirozenost (fysis)?

"Dále Aristoteles uvádí, že obec je útvar přirozený a že člověk je bytost přirozeně určená pro život v obci. Kdo žije mimo ni, je buďto špatný člověk nebo lepší než ostatní lidé. Co tedy mírumilovný a osamělý lovec, žijící hluboko v lesích? Je špatný či lepší než ostatní? Zřejmě záleží na tom jak by žil. Ale podle Aristotela je člověk určený žít pospolitý život a tento člověk by zřejmě byl špatný." Joklová Téma: Aristoteles vs. Rousseau

"Další myšlenkou je směnný obchod, který je podle Aristotela přijatelnější než–li peníze. Na tomto příkladu je vidět, že peníze (majetek) jsou věčným hybatelem ve společnosti a do jisté míry ji rozdělují do dnešní doby, kdy majetní ovládají dnešní společnost" Jakou roli hraje majetek pro politické uspořádání?

Metafyzika

"V první knize Aristoteles tvrdí, že každý člověk (jakožto bytost schopná se učit a pamatovat si) přirozeně touží po poznání a k tomu, abychom poznali nám napomáhají smysly (především zrak). K tomu, aby člověk něco poznal, a stal se tak moudrým, musí zjistit jaké jsou příčiny a počátky veškerého dění." Vysočan Má Aristoteles nějaké důvody pro své tvrzení - nápověda: první kniha Etiky Nikomachovy

"Kniha II: Znát pravdu, nějakého fenoménu, to znamená znát jeho příčinu. Aristoteles nám říká, že se nemůžeme dovědět pravdu, pokud neznáme její příčinu.

Když pokračujeme v četbě, nalézáme spojení "věčné pravdy" (nevím jestli se toto spojení používá i v českém překladu, ve fr: vérités éternelles). Věčné pravdy jsou takové pravdy, které se zakládají na principech - a tím Aristoteles myslí takové principy, které předcházejí všechny věci - jelikož principy jsou sami věčné.

Příčina je sama efekt nějaké předchozí příčiny, ona sama ma však taky předcházející příčinu, atd... (Tady v tom místě jsem se do toho zamotala, není mi moc jasné, jak to tedy Aristoteles chce vysvětlit, když se vždy dostaneme k nějaké předcházející příčině. A hlavně když pak říká, že příčiny nemůžou být nekonečné a přímo na sebe nenavazují).

Dále se dočítáme o existenci prvního nadřazeného principu, toto platí i pro čtyři řady, které mají čtyři příčiny. A tady nás Aristoteles nabádá k tomu, abychom objevili nějaký prvotní pohyb, nějakou prvotní hmotu, finální cíl, prvotní esenci - dozvídáme se tu i o argumentu třetího člověka, kde se třikrát objevuje slovo "Idea". Tato příčina má být tedy prvotní, ale ne v časovém slova smyslu, ale v logickém.

Aristoteles se dále zamýšlí nad tím, jakou metodu máme tedy zvolit ve fyzice? Máme používat matematiku pro studium přírody? Aristoteles však říká, že ne. Matematika je věda věcí srozumitelných, těch, které jsou bez hmoty. A z tohoto důvodu matematika není ta metoda, kterou musíme použít při zkoumání přírody, jelikož příroda jako celek, je podle Aristotela jedna hmota." B. Dominová

O duši

"Tímto spisem se Aristoteles stal v podstatě zakladatelem psychologie" Němcová, Králíková V jakém smyslu se Aristotelés zabývá psychologií? Jedná se vůbeco o psychologii, pokud ano o jaký typ?

"duše je počátkem bytostí" Dolanský

"oduševnělé bytosti se od neoduševnělých liší pohybem a vnímáním /zde mě napadl kontext v podobě pohádek, animovaných filmů (hlavně ty od Pixaru), či reklam, v nichž se vyskytují neživé předměty jako např. automobil, robot, atd.., kterým, po přidání očí (jež jsou chápána jako tzv. "okna do duše" a kterými lze koukat, tudíž reflektovat okolí) autoři náhle vdechnou život." Dolanský

"Při četbě Aristotelova spisu O Duši si čtenář uvědomí, že se jedná o otázku života. Život je podle Aristotela neoddělitelný od finality, od „telosu“ (orgán jako je oko, má takovou organizaci aby mohlo vidět, struktura oka se tedy vysvětluje přes svou finalitu: vidění)." B. Dominová

"Podle Aristotela je tedy entelechii prvotním aktem, není to síla (puissance). Existuje totiž podstatná kompozice duše a těla, které jsou součástkami živého těla, tyto dvě součástky vytvářejí spolu jednotu (unité)." - duše je život v aktu - tělo je život v síle" B. Dominová