Zobrazení zdroje stránky Kvalifikační práce

===Performance and performance philosophy===

Performance (''performance art'') je svébytný umělecký či kvazi-umělecký směr, který se začal rozvíjet od 60. let 20. století. Tento
směr vzbudil v nedávné době pozornost některých filosofů, kteří se jím začali zabývat pod hlavičkou performativní filosofie
(''performance philosophy''). Současná performativní filosofie čerpá své podněty především z děl kontinentálních autorů a dále z
různých disciplín, např. teatrologie, antropologie, či z obecněji pojatých performance studies. Cílem této práce je představit
performanci a performativní filosofii v širším kontextu, jak z historického, tak systematického hlediska, a dále načrtnout
performativní filosofii vycházející z aristotelsko-scholastické tradice.

*Peroutka, David. Tomistická filosofická antropologie. Praha: Krystal OP, 2012.
*Cull, Laura & Lagaay, Alice (eds.). Encounters in Performance Philosophy. Hampshire: Palgrave Macmillan, 2014.
*Schechner, Richard. Performance studies: An introduction. New York: Routledge, 2006.
*Carlson, Marvin. Performance: A critical introduction. New York: Routledge, 2004.
*Morganová, Pavlína. Akční umění. J. Vacl, 2010.
*Goldberg, RoseLee. Performance Art: From Futurism to the Present. London: Thames & Hudson, 2011.
*Grant, Stuart & McNeilly, Jodie & Veerapen, Maeva. Performance and Temporalisation: Time Happens. Hampshire: Palgrave Macmillan, 2015.
*Performativní filosofie. Filozofia. Roč. 68, 2013, č. 5.

[[KONZULTACE]]

--- 
---

'''Bakalářké práce'''

===Pojem a soud v českých učebnicích tradiční logiky 1910-2010 (Bc) ===

''Concept and judgment in Czech textbooks of traditional logic 1910-2010''

S nástupem moderní logiky prodělala výuka základů logiky v letech 1910-2010 radikálních změn. Především téměř vymizely učebnice tradiční logiky - drtivá většina současných učebnic logiky prezentuje primárně  či výlučně logiku moderní. Kromě rozvoje moderní logiky ovšem došlo daném období i k doposud nepovšimnutým proměnám samotné tradiční logiky. Cílem této práce je identifikovat a popsat rozdíly mezi naukami o pojmu a soudu ve starších a novějších českých učebnicích tradiční logiky.  

*ARISTOTELÉS, ''Organon''
*FUCHS, Jiří. Úvod do filosofie. 1. Filosofická logika, Krystal, Praha 1993. Praha, 1993.
*KREJČÍ, František, ''Logika'', Praha, I. L. Kober, 1913
*NOVÁK, Lukáš a Petr DVOŘÁK. ''Úvod do logiky aristotelské tradice.'' Jihočeská Univerzita: České Budějovice, 2007.
*SOUSEDÍK, Prokop. ''Logika pro studenty humanitních oborů,'' Vyšehrad, Praha 2001. Praha: Vyšehrad, 2001.
*SELUCKÝ, Oldřich. "Logika pro střední školy", Praha: Fortuna, 2010.
*TVRDÝ, Josef. ''Logika'', Praha: Melantrich, 1937

===Filozofie pro děti v MŠ _____ (Bc)===

''P4C in Elementary School _____''

Student v první části své práce představí historii, charakter a význam filosofie s dětmi. V druhé části popíše a následně zhodnotí praktické zkušenosti s moderováním filosofických "zkoumajících společenství" v kontextu dané či daných MŠ.

*Brenifier, O. Enseigner par le débat, Éditions CRDP de Bretagne, 2002.
*Lipman, Matthew, Harry Stottlemeier's Discovery, Upper Montclair, NJ: Institute for the Advancement of Philosophy for Children, 1974
*---, 1991, Thinking in Education, New York: Cambridge University Press; 1991/2003.
*Matthews, G. Philosophy and the Young Child, Cambridge, MA: Harvard University Press, 1980.
*Pritchard, Michael, "Philosophy for Children", The Stanford Encyclopedia of Philosophy (Spring 2014 Edition), Edward N. Zalta (ed.), URL = <http://plato.stanford.edu/archives/spr2014/entries/children/>. 
*Sharp, A. M. Nemocnice pro panenky. Překlad a předmluva Petr Bauman. České Budějovice: TF JU, Centrum filozofie pro děti, 2010. 44 stran. 
*UNESCO, Philosophy: A School of Freedom. Teaching philosophy and learning to philosophize: Status and prospects., UNESCO Human Security, Democracy and Philosophy Section, Social and Human Sciences Sector, Paris: UNESCO Publishing, 2007.

=== Čtyřkategoriální ontologie: Aristotelés a Lowe (Mgr) ===

''Four-category ontology: Aristotle and Lowe''

V současné analytické metafyzice jsou populární především tři teorie ohledně základní struktury věcí: (1) teorie tropů, podle nichž je vše jednotlivé, např. tento člověk i tato jeho váha, (2) teorie jednotlivina/obecná-vlastnost, podle níž vykazují jednotliviny (např. tento člověk) obecné vlastosti (např. váhu), (3) teorie svazků, podle níž je vše obecné a jednotliviny jsou určité svazky těchto obecnin (např. tento člověk je průnikem určité obecné váhy, barvy, tvaru, atd.). Aristotelés naproti tomu zastával teorii, která počítá s jednotlivými i obecnými substancemi a jednotlivými i obecnými akcidenty. Tuto teorii, do jisté míry nezávisle na Aristotelovi, hájí ve své knize Four-category ontology (2006) britský analytický metafyzik E. J. Lowe. V této práci půjde o představení a komparaci obou koncepcí.

*Aristotelés. ''Kategorie, Fyzika, Metafyzika.'' 
*Gracia, Jorge. I''ndividuality. An Essay on the Foundation of Metaphysics,'' New York: SUNY, 1988. 
*Lowe, E. J. T''he Four-Category Ontology: A Metaphysical Foundation for Natural Science,'' Oxford University Press, 2006.
*Novotný, D. D. a Novák, L. Neo-Aristotelian Perspectives in Metaphysics, Routledge, 2014 
*Shields, Christopher. ''Aristotle.'' Routledge, 2007.
*Tahko, Tuomas, ed. ''Contemporary Aristotelian Metaphysics,'' Cambridge: Cambridge University Press, 2012.

===Substance: Aristotelés a Swinburne===

''Substance: Aristotle and Swinburne''

Richard Swinburne, jeden z nejvýznamnějších žijících analytických filosofů teismu, ve své knize The Christian God (1994) stručně představuje základní pojmy metafyziky, mj. i pojem substance. Swinburnovo pojetí substance se liší od tradičního pojetí Aristotelova. V této práci půjde o představení obou koncepcí a jejich komparaci.

*Aristotelés. Kategorie, Fyzika, Metafyzika
*Ayers, Michael. "Substance: Prolegomena to a Realist Theory of Identity" The Journal of Philosophy, Vol. 88, No. 2 (Feb., 1991), pp. 69-90.
*Shields, Christopher. Aristotle. Routlede, 2007.
*Swinburne, Richard The Christian God. Oxford: Oxford University Press, 1994.

===Meditace: formy a filosofické předpoklady===

''Meditation: forms and philosophical implications''

Meditací rozumí různí lidé různé aktivity. Někteří při meditaci přemýšlí, jiní nikoli, někteří meditují krátce, jiní dlouho, někteří meditaci spojují s vnější činností, jiní se stahují do ústraní, někteří považují meditaci za činnost náboženskou, jiní jako součást psychohygieny. Lze nalézt něco, co by bylo společného všem aktivitám, které se nazývají meditací? Cílem práce je představit základní formy duševních/duchovních aktivit, které se dnes označují jako meditace, a pokusit se o jejich klasifikaci, případně definici a o identifikaci hlubších otázek, které meditativní praxe vyvolává.

*Hadot, Pierre, Philosophy as a Way of Life, Wiley-Blackwell, 1995.
*Goleman, Daniel. The meditative mind: The varieties of meditative experience. New York: Tarcher, 1988.
*Siegel, Dan. Mindsight: The New Science of Personal Transformation. Random House, 2010.

===Scholastika jako interkulturní fenomén===

''Scholastics as an inter-cultural phenomenon''

Termínem "scholastika" se běžně označuje západní středověká a novověká katolická filosofická/teologický kultura. V posledních letech se ovšem tento termín ujal i pro označení protestanského myšlení raného novověku a dokonce se vyskytly i pokusy o aplikaci tohoto termínu v kontextu dalších kultur - orthodoxní, budhistické, hinduistické, taoistické, konfuciánské, atd. Cílem práce je představit a zhodnotit tyto pokusy o inter-kulturní aplikaci termínu "scholastika". Je toto užití legitimní? Existují natolik výrazné podobnosti mezi některými tradicemi různých kulturních okruhů, že je možné přenést tento termín, původně užívaný v kontextu západního katolictví, do dalších kontextů?

*Cabezo?n, Jose? Ignacio. Scholasticism: Cross-Cultural and Comparative Perspectives, New York: State University of New York Press 1998. 
*Novotný, Daniel D. "In Defense of Baroque Scholasticism", Studia Neoaristotelica 2 (VI), Praha: 209
? 233.
*Sousedík, Stanislav. Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím, Praha: Vyšehrad, 1997.

===Filosofické poradenství a jeho význam===

Cílem práce je představit filosofické poradenství a zhodnotit jeho význam. Práce se bude věnovat historickým kořenům filosofického poradenství v širším kontextu filosofické praxe, zejména pak v prostředí antického Řecka, kde byla filosofie pojímána především jako životní cesta.  Následně budou v práci představeny hlavní osobnosti současného filosofického poradenství: Gerd Achenbach, Lou Marinoff, Ran Lahav, Oscar Brenifier a Peter Raabe. Práce by měla mimo jiné zodpovědět na otázku, zda je filosofické poradenství svébytná činnost odlišitelná např. od (různých verzí) psychoterapie, koučinku, pastorační praxe, či běžného rozhovoru.

HADOT, Pierre. Co je antická filosofie? Přeložila M. KŘÍŽOVÁ. Praha, 2017. Vyšehrad. ISBN 978-80-7429-680-2.

HADOT, P. Philosophy as a way of life - Spiritual Exercises from Socrates to Foucault. New Jersey, 1995. Wiley-Blackwell. ISBN 978-0631180333.

HLADKÝ, V. Změnit sám sebe. Červený Kostelec, 2010. Pavel Mervart. ISBN 978-80-87378-28-1

PATOČKA, J. Péče o duši: soubor statí a přednášek o postavení člověka ve světě v dějinách. Praha, 2002. OIKOYMENH. ISBN 80-7298-054-8.

HORÁK, O. Filozofické poradenstvo/kritika. Olomouc, 2015. Univerzita Palackého. ISBN 978-80-87895-31-3

ŠULAVÍK, J. Metafilozofické implikácie psychoterapie. Bratislava, 2001. ALBUM.

ŠULAVÍKOVÁ, B. Možnosti filozofickej praxe. Bratislava, 2010. ALBUM.

ŠULAVÍKOVÁ, B. Otázky pre filozofické poradenstvo. Bratislava, 2011. ALBUM.

LAHAV, R. a M. TILLMANNS, eds. Essays on Philosophical Counseling. Lanham. University Press.

MARINOFF, L. Plato, not Prozac! New York, 2000. HarperCollins.

MARINOFF, L. Philosophical Practice. San Diego, 2002. Academic Press.

MARINOFF, L. Therapy for the Sane. New York, 2003. Bloomsbury.

RAABE, P. B. Philosophical Counseling: Theory and Practice. Westport, 2001. Praeger.

RAABE, P. B. Issues in Philosophical Counseling. Westport, 2002. Praeger

BRENIFIER, O. The art of philosophical practice. 2017

==Obecné==

* Veber, T. a Bauman, P. ''Metodická pomůcka ke zpracování závěrečných prací,'' České Budějovice, 2010.